Sexualita pšššt!

Letošní školka pro mě začala jednoho nepříliš slunečného dne, když jsme se sestrou utíkaly na Hlavní nádraží v Brně, kde byl sraz na společný odjezd do Svitav. Po vstupu do přeplněné haly nám netrvalo dlouho, než jsme zahlédly pestrobarevný poplackovaný batoh Bena Skály, který nás navedl správným směrem. Při nástupu do vlaku začaly menší komplikace, protože vůz byl mimořádně přeplněný, a abychom se vůbec dostali dovnitř, museli jsme vyhazovat lidi ze sedadel, na které jsme měli místenky, což mi (a věřím, že i ostatním) nebylo moc příjemné. Ale cesta uběhla vcelku rychle, a než jsme se nadáli, vystupovali jsme na nádraží ve Svitavách.

Klid. Zpěv ptáků. Čerstvý vzduch. Sluníčko. Ale také hlasitý smích, zpěv doprovázený několika kytarami, bubínkem a baskytarou a vůně chutného jídla. Tohle je jeden z mých dojmů z víkendu stráveného na Blažkově. Ještě nutno dodat, že se nás sjelo asi 70 mládežníků, ať už starších nebo mladších. Tedy především mladších. Měla jsem radost, že přijelo tolik pro mě neznámých tváří.

„Život bez vody si těžko dokážeme představit. Voda je nepostradatelná, nutná…“. Takto se píše ve sjezdové brožuře. Myslím, že jako je pro člověka nezbytná voda, tak pro mládežníka Sjezd (nejen) evangelické mládeže.