Kronika sboru

Jak spolu mluvíme v manželství

4. prosince v 19 hodin se konal sborový rozhovor. Naším hostem byl bratr Prof. Jaro Křivohlavý z Prahy, někdejší člen synodní rady ČCE, který promluvil na téma: Jak spolu mluvíme v manželství. Spolu s ním odpovídala na dotazy z řad posluchačů i jeho manželka Marta. Celý rozhovor byl veden v přátelském a milém duchu.
Sál Václava Pokorného byl tentokrát zcela naplněn nejenom lidmi našeho sboru, ale řadou (necírkevních) lidí, kteří přišli na pozvání.


Vox Iuvenalis v Červeném kostele - 6. června 2005

Do zšeřelého Červeného kostela poklusem vbíhádvojstup třiceti mladých žen v dlouhých šatech vínové barvy a stejný početmladých mužů v oblecích s černými motýlky a zaplňují kněžiště osvětlenédvěma reflektory. Chrám ztichne, dirigent zvedá ruce, v tom shora z kazatelnyzaburácí mohutný bas: „Prijditěs, poklonimsja …“ Začíná „Všenoční bdění“. Podobu 80 minut šedesát hrdel pěveckého sboru se sólovým tenorem RichardaSamka a jedinečným basem Jurije Gorbunova zcela naplňují prostor chrámu.Obecenstvo v plném kostele odměnilo silný zážitek dlouhotrvajícím potleskem.

Záchrana životů šesti Hanáků

Záchrana životů šesti Hanáků - Viktor Heinrich Riecke

V Brně po vydání Tolerančního patentu v r. 1781 vznikl luterský sbor a prvním jeho pastorem byl Dr. Viktor Heinrich Riecke (nar. 17.5.1759 ve Stuttgartu, zemřel 14.1.1830 v Lustnau – obě místa byla v tehdejším Württembersku). V Brně působil přes dvacet let od prosince r. 1782 do r. 1803, kdy se vrátil do svého rodiště. Měl šest dětí, čtyři synové dosáhli vynikajícího postavení. Starší dcera Žofie se provdala za Josefa. Karafiáta, příbuzného spisovatele Broučků faráře Jana Karafiáta. Informace o následujících událostech uvádí prasynovec pastora Rieckeho Karel Riecke v knize Moji předkové ("Meine Voreltern", Stuttgart 1896). Dr. Karel Riecke byl státní ministr financí.

Jako bederní pás…

V neděli 17. října dopoledne jsem se zúčastnila ekumenické bohoslužby, tentokrát v husitském kostele na Botanické ulici. Nevím, jestli ten kostel znáte, je hodně prostorný, přesto „praskal ve švech“, tolik nás přišlo. Setkali se věřící ze všech pěti církví, jejichž kostely a modlitebny se nacházejí na území Brno-střed: husité (farářky Květoslava Bezdičková a Eva Buttová), evangelíci (senior Jiří Gruber a synodní senior Joel Ruml), baptisté (kazatel Pavel Coufal), bratrští (senior Jan Asszonyi) a metodisté (farářka Jana Křížová). Za římskokatolickou církev přišel P. Václav Slouk od Jakuba.

Cyklovíkend na Blažkově

Konečně je to tady - cyklovíkend na Blažkově 18.-20. června 2010. V pátek se sjíždíme vozy cestou blátivou, někteří je musíme i tlačit. Cyklisté mají kola na autech, ostatní jen ty čtyři dole. Večer sedíme a povídáme si vážně, ale převážně nevážně. Kdo by také pořád něco řešil. Jsme ještě plni sil a tak vydržíme trochu déle. Sobotní ráno nás probudí budíček a snídaně. Pak se už chystáme na výlet.

Náš sbor o prázdninách

Většina sborové činnosti kromě bohoslužeb utichá, ale středeční kavárnička běží dál bez přerušení. Účast někdy kazí jen veliká horka. Sestrám, které svážíme, se líbí nové sborové auto, do kterého se lépe nasedá. Faráři si trochu oddychnou. Ale ne na dlouho. V sobotu jsou svatby a přes týden je třeba roztřídit, uklidit a z větší části vyhodit papíry, které se v kanceláři nahromadily za celý rok. A už je to tady. Mimořádná situace. Do kanceláře se vloupali oknem zloději, odnesli jako obvykle kytaru i s obalem a tentokrát i nový monitor a mikrofony. Štěstí v neštěstí. V první chvíli se zdálo, že ukradli i bohoslužebné kalichy, jejichž obaly ležely poházené na zemi. Ale nakonec se ukázalo, že jim nestály za námahu. Díky Bohu. O prázdninách by mohl kazatel třeba přečíst nějakou novou teologickou literaturu. Ale nebude to pravda. Nájemníci žádají snížení nájmů a tak vedeme s bratrem kurátorem tvrdá obchodní jednání a scházíme se s právníky. V prvním patře se staví nová toaleta. Mezitím natolik pokročila oprava Joštovy ulice, že je náhle aktuální kanalizační přípojka do Červeného kostela. Začíná maratón jednání a chození po úřadech (ještě neskončil), abychom stihli včas vyřídit stavební povolení. Ještě že odjíždíme začátkem srpna na Blažkov, kde si užíváme sborového společenství a nových toalet. Program pro děti má Katka Rybáriková, já jsem nachystal rozhovory nad epištolou Jakubovou. Jeden večer věnujeme nové podobě internetových stránek. Další víkend odjíždí zpěváci do Poličky. V kanceláři se schází peníze na pomoc lidem postiženým povodní. Prázdniny pomalu končí a schází se redakční rada Setkávání.

Sborový rozhovor v Brně I: O čem jsou skupinky

Když se blížil Ježíšův odchod z tohoto světa, věnoval se méně davu a více svým učedníkům. Poslední společné chvíle využil k tomu, aby pár věrným shrnul, upřesnil a vysvětlil všechno, co kázal v posledních třech letech. Naučil je všechno, co bylo potřeba zachovat pro další následovníky, a nakonec je pověřil tzv. velkým posláním: „ jděte ke všem národům, získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal." Touto poměrně zajímavou biblickou studií začal Josef Pavliňák své povídání na našem sborovém rozhovoru 19. dubna a pak krátce představil misijní organizaci Křesťanské vyučování a život (KVŽ), kterou pomáhal zakládat a ve které působí, a začal nás seznamovat s tím, jak to funguje u nich.

Písmo - základ kázání

Ze kterých biblických textů vycházela u nás v posledních letech nedělní kázání?

Ekumenické shromáždění

Na celé řadě míst České republiky se třetí neděli v září konaly společné služby Boží. V Brně se takové shromáždění sešlo v Červeném kostele na Komenského náměstí 19. září v pět hodin odpoledne. Shromáždění přivítal a představitele denominací představil bratr farář Jiří Gruber ze sboru Brno I naší církve. Společně jsme zpívali píseň Jezu jako pastýř voď nás. Petr Šandera z Československé církve husitské vykonal „Úkon kajícnosti“, byla to kající modlitba, na niž shromáždění odpovídalo slovy „Pane, smiluj se“ a „Kriste, smiluj se“. Navzájem jsme se pozdravili pozdravením pokoje.

Naši konfirmandi

V neděli 27. června proběhla v Červeném kostele bohoslužba na závěr školního roku. Velkou část bohoslužby zabrala konfirmace. Konfirmandů bylo pět, dva chlapci a tři dívky. Každý z nich přečetl své vlastní zamyšlení na nějaké biblické téma. Jeden hoch se zamýšlel nad tím, že je pro něho problémem přikázání cti otce svého a matku svou. To je asi v pubertě pro každého, to je nejspíš úplně normální. Možná to tak i být musí, aby se z dítěte stal dospělý člověk. Další mladík řekl doma žertem, že konfirmační zkoušku neudělal. Jeho vtípek však nevyvolal smích, ale spustil slzy. Tak se zamýšlel nad tím, proč je pro jeho rodiče konfirmace tak důležitá.

RSS kanál

Syndikovat obsah