Stálé rubriky

Stálé rubriky

Když chlap vidí rudě

David Abígajile odvětil: "Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele, že mi tě dnes poslal vstříc. A požehnán buď tvůj důvtip a požehnána ty sama, žes mě dnes zadržela, abych se nedopustil krveprolití a nepomohl si vlastní rukou. Hospodin, Bůh Izraele mi zabránil způsobit ti něco zlého. Kdybys mi nebyla rychle vyšla vstříc, nezůstal by Nábalovi do jitřního úsvitu jediný muž."

První přikázání

Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Ex 20,1-3

Jonáš

Mužové z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po Jonášově kázání a hle, zde je více než Jonáš. Mt 12,41

11. Proč Bůh dopouští zlo?

Jednou z nejtěžších otázek, na kterou bývají křesťané tázáni, je otázka lidského utrpení a nespravedlnosti. Čím větší je náš technický i vědecký pokrok, čím modernější naše medicína, tím víc vyniká naše neschopnost zabránit zlu, které doléhá na konkrétního člověka. Když se někdo z našich blízkých nebo my sami stane obětí autonehody, onemocní rakovinou, když se nám narodí postižené dítě, když někoho zasáhne přírodní katastrofa nebo nesmyslný teroristický útok, ptáme se - proč to postihlo právě nás? Jaký je v tom řád a spravedlnost? Máme to chápat jako Boží trest a přemýšlet, čím jsme si to zavinili? Je to jen zkouška, která má prověřit naši statečnost a víru? Proč ale Bůh dopouští smrt malých, sotva narozených dětí? Kdo je odpovědný za to, že lavina spadne na nic netušící lidi ve vesnici? Kdo rozhoduje o tom, kdo se z potápějící lodi zachrání a kdo utopí? Jde to náhoda nebo Bůh? Jak to, že Bůh, který nás miluje, nezabrání válkám a nezbaví svět těch, kdo druhým působí jen utrpení? Kde byl Bůh, když bezbranní lidé umírali v koncentračních táborech? Podobných otázek bychom mohli klást mnoho, ale všechny míří podobným směrem. Jak můžeme věřit, že Bůh, který stvořil svět, je dobrý, když se kolem nás děje tolik zlého a nespravedlivého.

Je odpuštění nutné?

Matouš 18,21-35

Všichni víme, že se ve světě rozmáhá zlo. Vidíme to ve zprávách v televizi, čteme o tom v novinách, bohužel se s tím setkáváme osobně.I my to zlé ve světě rozmnožujeme - třeba tím,že jsme na sebe zlí, že se nemáme rádi, že nedovedeme jeden druhému pomoci, že mluvíme o druhých lidech nepěkné věci. Ježíš tohle dobře věděl a proto kladl svým učedníkům na srdce, jak mají druhé bratrsky napomínat, napravovat a odpouštět.

Cesta která nesměřuje k smrti

I. Zrádné rty jsou Hospodinu ohavností, kdežto zalíbení má v těch, kdo prosazují pravdu.
II. Chytrý člověk poznání skrývá, kdežto srdce hlupáků pošetilosti provolává.
III. Ruka pilných bude vládnout, kdežto zahálka vede do poroby.
IV. Obavy lidské srdce tíží, ale dobré slovo vrací radost.
V. Spravedlivý prozkoumává svému příteli cestu, kdežto svévolníky jejich cesta zavede.
VI. Zahálčivý nebude si péci úlovek, kdežto vzácným jměním pro člověka je píle.
VII. Na stezce spravedlnosti je život, tato cesta nesměřuje k smrti.

Držme se neotřesitelné naděje

Držme se neotřesitelné naděje,kterou vyznáváme, protože ten, kdo nám dal zaslíbení, je věrný.Žd 10,23

Píseň písní

Název - hebrejsky: šir ha šírim - doslova „nejkrásnější píseň“, latinsky Canticum Canticorum

Sedm moudrých mužů

Majetek bohatého je jeho pevnou tvrzí, chudoba nuzných je jejich zkázou. Výdělek spravedlivého slouží k životu, výtěžek svévolníkův k hříchu. Ukazuje stezku k životu, kdo dbá na napomenutí, kdežto kdo si domluv nevšímá, zavádí na scestí. Kdo skrývá nenávist za zrádné rty, i ten, kdo šíří pomluvy, je hlupák. Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý. Jazyk spravedlivého je výborné stříbro, srdce svévolníků nestojí za nic. Rty spravedlivého připravují pastvu mnohým, ale pošetilci umírají na to, že jsou bez rozumu. Hospodinovo požehnání obohacuje a trápení s sebou nepřináší. Př 10, 15-22

Filip a Šimon Mágus

Modlete se za mne, aby mne nepostihlo nic z toho, o čem jste mluvili. Sk 8,24

RSS kanál

Syndikovat obsah