Rozhovor s předsedou 33. synodu Jiřím Gruberem

Předseda synodu je jednou z nejvyšších církevních funkcí. Potřebuje k ní člověk určitou kvalifikaci?

Pokud vím, předsedou synodu se může stát kterýkoli člen synodu, což je buď kazatel nebo presbyter naší církve.

Když jsem na synodu sledoval volbu předsedy, měl jsem dojem, že se navrženým kandidátům do funkcí moc nechce. Čím si to vysvětlujete? Vy sám jste, tuším poznamenal, že „v nejhorším" volbu přijmete.

S volbou jsem nepočítal, v kuloárech se mluvilo o jiných jménech, ale pak většina z nich kandidaturu odmítla. Bylo mi hloupé říkat ne a tak se stalo, že jsem byl neplánovaně zvolen.

Stihnul jste do funkce za tak krátkou dobu od Vašeho zvolení na synodu proniknout? Co vlastně obnáší předsednictví nejvyššího církevního orgánu?

Předsednictvo má tři úkoly. Připravit společně se synodní radou příští zasedání synodu (to nás teprve čeká), řídit synod během jeho zasedání (to už jsme si vyzkoušeli) a zajistit přesný zápis a zveřejnění všech jeho usnesení, aby mohla být uvedena v život (na tom právě pracujeme). Má předseda nějaké zvláštní pravomoci? Nebo je i v předsednictvu „první mezi rovnými"?

Myslím, že žádné zvláštní pravomoci nemá, musel bych se podívat do řádů. Očekává se patrně, že bude koordinovat domluvu mezi dalšími místopředsedy synodu. Jak se změnil Váš pracovní i životní režim touto funkcí? Zároveň jste stále farářem brněnského sboru.

Doufám, že to můj pracovní režim příliš nezmění, neboť jsem dosavadními povinnostmi faráře a seniora plně vytížen. Co si myslíte o tom, že jsou církevní funkce a orgány, jako například synodní rada nebo právě předsednictvo, vnímány řadou členů církve jako něco, co člověka stigmatizuje a odděluje od „těch normálních", dělí je na „vrchnost a poddané"? Přitom právě lidé ve funkcích dělají obrovský kus práce pro celou církev.

Pocity „poddaných" vznikají nejčastěji tam, kde „vrchnost" rozhodne, aniž by své rozhodnutí blíže vysvětlila nebo se o něm s „poddanými" radila. V případě předsednictva synodu jde například o to, aby dovedlo vysvětlit, o kterém návrhu dá hlasovat nejprve, případně proč je některý návrh nehlasovatelný. A v důležitých věcech nechat rozhodnout synod.

Jakým způsobem spolupracuje předseda a předsednictvo synodu s dalšími církevními orgány? Plánujete současný stav nějak změnit?

Rozumím tomu tak, že předsednictvo synodu má být nezávislý orgán, který si synod volí, aby připravil jeho zasedání a dbal na to, aby se při jeho přípravě i v jeho průběhu vše dělo řádně a nestranně. Věřím, že v té věci nebudeme mít se současnou synodní radou a jejími poradními odbory problémy (snad jen termínové), a pokud by nastal nějaký spor, předložíme ho synodu, aby rozhodl.

Má předseda synodu vliv na rozhodování např. o majetkovém vyrovnání církve se státem?

Pokud vím, nemá.

Má vliv na, řekněme s nadsázkou, „církevní politiku"? Musí si zajišťovat podporu pro určité návrhy nebo rozhodování jednotlivých synodálů vůbec neovlivňuje?

Předsednictvo by mělo být především neutrální a umožnit synodu klidné, svobodné a věcné jednání. Protože na tomto synodu byla řada delegátů poprvé a neznala detaily jednacího řádu, snažili jsme se především o to, aby nikdo nebyl znevýhodněn a bylo dost času si postup jednání a smysl hlasování vysvětlit. Podle ohlasů věřím, že se to podařilo. Šlo mi o to, aby nikdo neodjížděl s pocitem, že z jakýchsi procedurálních důvodů nemohl promluvit, podat návrh nebo nerozuměl, o čem hlasuje.

Jak často se schází předsednictvo s předsedou synodu ke společné práci?

Sejdeme se až podle potřeby, předpokládám hlavně před příštím zasedáním synodu.

Zhodnotil byste na závěr krátce letošní synod a jeho průběh? Vyzdvihnul byste určité momenty nebo důležité chvíle?

Synod proběhl vcelku klidně. Bývalým předsednictvem byl výborně připraven a jen díky tomu jsme mohli takto bez přípravy naskočit do rozjetého vlaku. Nečekané bylo rozhodnutí udělat některé z příštích zasedání synodu na Moravě. Důležité bylo rozhodnutí o zvýšení personálního fondu kvůli zmrazení státní dotace a rozumné bylo po mém soudu i rozhodnutí, které podpořilo synodní radu v její snaze po zmírnění možných křivd, které se staly v minulosti.

Představoval jste si něco jinak, nebo byla chvíle, kdy jste si říkal: toto už musí být příště jinak?

Přátelé mi naznačili, že jsem občas některé výroky nebo výsledky hlasování zbytečně komentoval, ačkoli předsedající se má zdržet jakýchkoli komentářů. Na to si musím dávat příště větší pozor. Děkuji za odpovědi - Tomáš Najbrt

Převzato z Brněnského evangelického měsíčníku Setkávání 7/2011

RSS kanál

Syndikovat obsah