Ageus



Ageus

Doba:

spolu se Zachariášem dva poexilní proroci, jejichž působení lze přesně datovat. Působili v době obnovy chrámu. Ageovo vystoupení se odehrálo od konce srpna do začátku prosince roku 520. Doba byla nepříznivá, od Kýrova povolení k návratu uplynulo 20 let. Do Judska se postupně vracely skupiny Judejců a Levitů, ale poměry doma byly stísněné. Země byla zpustošena, častá neúroda, usedlí obyvatelé ztěžovali dílo obnovy, kterému nepřáli.
Po Kýrově ediktu (539)však hromadný exodus do vlasti nenastal. Vystěhovalci se zařídili podle Jeremiáše (Jr 29,5-6) a dobře se jim dařilo. Generace exulantů zemřela a jejich děti znaly jako svůj domov již pouze Babylón. Většina Židů proto v zajetí zůstala a zvolila finanční jistotu a pohodlí, které si tu vybudovali. Naděje na obnovu království se nenaplnili. Raději vyčkávali.
Padesát tisíc lidí se však rozhodlo pro návrat. Když přišli, zjistili, že země leží mnoho let ladem a domy předků jsou buď rozbořené, nebo se jich zmocnili ti, kteří mohli zůstat. Mezi navrátilci a usedlíky vzniklo napětí, které trvalo celých sto let. Budování Jeruzaléma narazilo také na odpor sousedních národů a perských úředníků z této oblasti. Podařilo se sice obnovit oltář a položit základy chrámu, ale pak zřejmě práce ustaly. Úsilí o obnovu bylo provázeno pesimistickými poznámkami, které srovnávaly ubohé základy chrámu s někdejší velkolepostí Šalamounova chrámu (srovnej Ezd 3,12).
Ag 2,33:
Kdo zůstal mezi vámi z těch, kteří viděli tento dům v jeho prvotní slávě? A jaký jej vidíte nyní? Není ve vašich očích jen pouhé nic?
Navrátilci se proto věnovali hlavně svým domům a obnově hospodářství. Starali se o vlastní přežití a na Boží sliby pozapomněli.
Ag 1,3-11: I stalo se slovo Hospodinovo skrze proroka Agea: "Je snad čas k tomu, abyste si bydleli v domech vykládaných dřevem, zatímco tento dům je v troskách? Nyní toto praví Hospodin zástupů: Vezměte si k srdci své cesty! Sejete mnoho, a sklízí se málo. Jen jezte, nenasytíte se; jen pijte, žízeň neuhasíte; jen se oblékejte, nezahřejete se. Kdo se dává najmout za mzdu, ukládá ji do děravého váčku."
"Toto praví Hospodin zástupů: Vezměte si k srdci své cesty. Vystupte na horu, přivezte dříví a budujte dům! V něm budu mít zalíbení, v něm se oslavím, praví Hospodin. Pachtíte se za mnoha věcmi a máte z toho málo. Co přinesete domů, já rozvěji. Proč se to děje? je výrok Hospodina zástupů. Protože můj dům je v troskách, zatímco vy se staráte každý jen o svůj dům. Proto nebe nad vámi zadrželo rosu a země zadržela svoji úrodu.
Přivolal jsem sucho na zemi i na hory, na obilí i na vinný mošt a na čerstvý olej, na všechno, co přináší role, také na lidi i na dobytek, na všechno, co se rukama vytěží."
Perská říše prošla otřesem - Kýros padl v bitvě roku 530, jeho syn Kambýses (530-522) byl tyran. Nechal zavraždit svého bratra a nakonec si vzal život nebo byl také zavražděn. Kolem roku 522 nastala krize. Po Kambýsově smrti to vypadalo, že snad bude možné obnovit davidovské království. Nástupce na perském trůně Dareios vzešel z královského dvora a zajistil si moc. Bylo to však provázeno vzpourami. Největší revoltu vedl muž, který se prohlásil za zemřelého Kambýsova bratra. Dareios ho však rozdrtil roku 522. Některé výroky je možno vykládat jako odraz těchto nepokojů - např.:
Ag 2,6-7
: "Toto praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a bude to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší. Otřesu všemi pronárody, a přijdou s tím nejvzácnějším, co mají; a naplním tento dům slávou, praví Hospodin zástupů.
Naděje na obnovu Davidovy říše byla velká:
Ag 2,20-23: Dvacátého čtvrtého dne toho měsíce stalo se slovo Hospodinovo k Ageovi ještě jednou: "Řekni judskému místodržiteli Zerubábelovi: Otřesu nebem i zemí. Podvrátím trůny všech království a zlomím sílu království pronárodů, převrátím vůz i s těmi, kteří na něm jezdí, klesnou koně i jezdci, každý padne mečem svého bratra. V onen den, je výrok Hospodina zástupů, vezmu tebe, svého služebníka, Zerubábeli, synu Šealtíelův, je výrok Hospodinův, a učiním tě pečetním prstenem, neboť jsem tě vyvolil, je výrok Hospodina zástupů."
Ale po nástupu Dareia I, nastává v Persii utužení moci. Judejci byli dezorientováni, jejich naděje nenaplněné. Oltář byl sice postaven a základy chrámu položeny hned po návratu, ale stavba pak zcela uvázla.
Léta plynula ( dvacet let), až roku 520 povolal Bůh dva proroky, kteří naléhali na lid, aby si stanovil jiné pořadí hodnot a lidé jejich slov poslechli. Bylo to jako injekce odvahy a důvěry. V září 520 začali Zerubábel a Jéšua se stavbou a dokončili ji roku 516 (Ezd 6,15). Doklad o tom, že práce na obnově byly přerušeny:
Ezd 4,24:
24 Tak byla také zastavena práce na Božím domě v Jeruzalémě a zůstala zastavena až do druhého roku kralování perského krále Dareia.
Ale pak opět díky oběma prorokům znovu obnoveny a dokončeny:
Ezd 5,1:
Proroci Ageus a Zacharjáš, syn Idův, prorokovali židům v Judsku a v Jeruzalémě ve jménu Boha Izraele a napomínali je. Tu se vzchopili Zerubábel, syn Šealtíelův, a Jéšua, syn Jósadakův, a začali budovat Boží dům v Jeruzalémě. A ti Boží proroci při nich stáli a posilovali je.
Prorok Ageus
:
Mnoho o něm nevíme. To, že je uveden pouze vlastním jménem bez jména otce znamená, že musel být ve své době dobře znám. Je spolu se Zachariášem zmíněn v Ezd 5,1 a 6,14 mezi navrátilci.
Jeho jméno Ageus souvisí se slovem slavnost. Mohlo to znamenat buď, že se narodil v době nějakého svátku, nebo je jméno jeho programem: jeho cílem je obnovit chrám, aby mohly být konány Hospodinovy slavnosti. Jeho působení však trvalo je krátce, je proto možné, že to byl starý muž, snad dokonce pamětník předexilního chrámu (2,3) a brzy po svém vystoupení zemřel. Jakmile začala práce na obnově chrámu, bylo jeho poslání naplněno. Některé nadpisy v „LXX“ mu také připisují některé žalmy.

Druhý Chrám

Chrám byl významný, protože sloužil jako viditelný symbol jednoty lidu - nejen těch kteří se vrátili, ale také početné diaspory! Ageus ví, že je doba těžká, ale nebudeme-li nejdříve hledat Boží království, nebudeme Izraelem. Vztah k chrámu je obrazem postoje k Hospodinu. V chrámu Bůh mluvil, žehnal a odpouštěl hříchy.
Ageus vkládá důvěru do Davidova potomka. Na rozdíl od jiných proroků se příliš nestará o morální problémy, patří spíš mezi následovníky Ezechiele. Ageova eschatologie je příliš konkretizována a spojena s žijící osobou. Proto je těžko použitelná.

Kniha

Kniha patří k nejkratším knihám v bibli a je dle časových údajů členěna do čtyř oddílů. Jde o čtyři výroky pronesené ve druhém roce vlády krále Dareia I.
Kniha se skládá z prorockých výroků zasazených do rámce prozaického vyprávění ( 1,1.312.15.2,1.10.20).
Celek působí spíš jako zpráva o Ageových proslovech. O prorokovi se mluví ve třetí osobě, takže asi není přímým autorem knihy. Redaktor vsadil jeho výroky do vypravěčského kontextu. Může však jít také o literární formu, kdy autor o sobě mluví ve třetí osobě.
Tématem je obnova chrámu. Role proroka je důležitá při jeho obnově chrámu. Doba sepsání knihy je zřejmě blízko roku 520, kdy výroky byly proneseny. Obě postavy se ještě objevují vedle sebe a Zerubábel je chápán jako Mesiáš, což se později ( Zachariáš ) stane sporným.

První polovina knihy se ohlíží na minulých 18 let, ve druhé se od přítomnosti dostává k budoucnosti.

Osnova
I. 1,1-15 : 29. srpna 520
- první den v měsíci při oslavě novoluní ( Ž 81,3 Nu 28,11)
Prorocké kázání je určeno Zerubábelovi - místodržícímu a potomku z Davidovy dynastie (1Pa 3,17-19 Ezd 2,2).
Jsou přítomni i představiteĺé lidu. Odklad prací na chrámu bylo snadné si zdůvodnit. Byla neúroda, inflace a sucho. Prorok však říká: Pohromy jsou důsledkem zanedbání chrámu.
Bydlíte domech „vykládaných dřevem“ (tak měl být vyzdoben právě chrám) a chrám je v rozvalinách.
Bůh oslovuje národ neosobně: tento lid: místo „ můj lid“.
Lidé se vymlouvají: nemohou stavět chrám, protože je zle, ale prorok to obrací: je zle protože nestavíte chrám.
Špatná úroda je důsledek nedodržování smlouvy.
Zatímco v dřívějších dobách lidé většinou nereagovali a vysmívali se, zde uznávají pravdivost prorokova slova a reagují s nadšenou poslušností. Práce začaly o tři týdny později (21. září 520).
Napomínající kázání vede k uposlechnutí hlasu a zahájení prací.
Zerubábel je osloven jako syn Šealtíelův - tedy davidovec (1Pa 3,17).
Jóšua je osloven jako velekněz, syn posledního velekněze Jósadaka (1Pa 5,40 a 2Kr 25,18).
Obnovuje se tedy kontinuita davidovského království a levitského kněžství.
Lidé jsou osloveni jako celý pozůstatek (srov. Am 5,15 Jr 31,7 Sof 3,12).
Hospodin probouzí ducha k práci na chrámu (podobně jako v Ex 35,29 36,2) -
jde tedy o obdobu stavby prvního chrámu.
Před lidmi je vytčen cíl, který má vyzkoušet ochotu jít cestou nápravy.

II. 2,1-9: 17 října 520
- druhá výzva směřuje k větší horlivosti,
příslib, že nový chrám bude slavnější než první.
Druhý výrok přišel necelý měsíc po zahájení díla. Sedmý měsíc se slavily svátky stánků.
21. den byl posledním dnem svátků a konalo se veřejné shromáždění.
V době svátku stánků se konalo zasvěcení prvního chrámu, proto srovnání 2,3.
I když tři skupiny začaly pracovat na obnově, bylo zřejmé, že druhý chrám zdaleka nebude tak velkolepý.
Těm, co si pamatovali první chrám bylo nyní sedmdesát - město bylo poloprázdné a zbídačelé.
Porok však ujišťuje, že sláva druhého chrámu bude větší než prvního (2,6-9),
i když je novostavba v žalostném stavu kvůli nedostatku peněz
verš 5: Můj duch stojí uprostřed vás.
Zerubábel, Jóšua a lid jsou vyzváni, aby byli silní a pustili se do díla, protože s nimi bude Hospodin
(srov. 1Pa 22,11-16 kde David žehná Šalomounovi, aby dokončil chrám).
6-9: následuje eschatologické ohlášení spásy, v němž jde o slávu nového chrámu
a tím je překonán poslední odpor ke stavbě chrámu,
budoucí spása a změna je motivem a inspirací pro přítomnost (srov. rozdvojená eschatologie NZT).

III. 2,10-19: 18. prosince 520
- tři měsíce po zahájení prací - výzva k obrácení a velkorysosti.
Nové téma: prorok si má obstarat kněžskou tóru ( poučení) ohledně kultické nečistoty,
dialog mezi Hospodinem a prorokem 11-13:
čistota ( svatost) se nepřenáší - nečistota ano
výklad ve verši 14 : tento lid je nečistý -
mohlo jít o Samaritány, ale spíše jsou míněni navrátilci.
Obětování zvířat nezaručí, že chrám bude svatý, ale naopak oběť by nemusela být přijata.
Svatost není přenosná, lid se stavbou chrámu neposvětí, ale rituální nečistota se naopak přenáší,
chrám tedy může být poskvrněn nečistotou lidu. Jedinou nadějí je Boží milost. Nejdůležitější je pokání.
Bůh sám požehná protože chce, ne proto, že budou očištěni obětí.
15-19 slovo povzbuzení - Hospodin sám učiní konec poskvrnění - dvakrát výzva: Zamyslete se
V prosinci je v Palestině hodně práce. Místo aby byli lidé na poli, byli na stavbě chrámu,
ale prorok ujišťuje že budování chrámu přinese požehnání a úrodu - ačkoli je ještě brzy odhadovat úrodu.

IV. 2,20-23
-
Výrok určený judskému místodržiteli - potomku ( vnukovi zajatého a znovu povýšeného krále Jójakíma).
Jeremiáš ho nazval pečetním prstenem (Jr 22,24-25), který však bude stržen a odložen.
Podobenství je znovu užito, ale obráceně.
Zerubábel - Jójakímův potomek - bude vzácným pečetním prstenem na Boží ruce.
Ale tyto naděje se nenaplnili !
Text je proto třeba chápat jako naději do budoucna - znovu zatřesu -
a ohlášené eschatologické výhledy se stanou skutečností.
Pečeť tu může znamenat královskou hodnost.
Zerubábel se stane králem pokoje, je s ním spojeno mesiánské očekávání, vyplnění
(viz Mt 1,12 L 3,27 - rodokmen Ježíšův jde přes Zerubábela).


Vztah k NZ:

Obnova druhého chrámu zahajuje nové období života Božího lidu. Je to však pouze prozatímní krok, který předjímá budoucí události. Nikde z té doby není žádná narážka, že by se oblak, nebo oheň Boží přítomnosti, ukázal nad druhým chrámem ( jakkoli to Ezechiel předvídal Ez 43,1-7).
NZ: Boží slávu jsme viděli, když Ježíš přebýval mezi námi (1,14). On byl odlesk Boží slávy (Žd 1,3).
Bohatství národů bylo v darech mudrců (Mt 2,15) a nový chrám je z živého kamení židů a pohanů
(1K 3,16-17 a 1Pt 2,4-10).
Volba Zerubábela naznačila katastrofickou změnu ve vesmíru
2,6-7
2,21-22
viz Žd 12,26-29
stalo se to v Kristu.

NZ používá pouze některé výroky:
2,6
: Toto praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a bude to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší.
je zmíněno v Mt 24,29 a Žd 12,26
Ag 1,13:
"Já jsem s vámi, je výrok Hospodinův." je zmíněno u Mt 28,20.

Motivy navazující na ostatní knihy SZ
neefektivní výnos: Oz 4,10 Mich 6,14-15 Ag 1,6
pohromy bez efektu: Am 4,9 a Ag 2,17
otřes nebe a země: Jl 4,13 a Ag 2,6.21

RSS kanál

Syndikovat obsah