Jeremiášův příběh



Jeremiášův příběh

Doba:
Období vlády posledních pěti judských králů až po zajetí babylonské cca 50 let ( 630 - 580). Napínavé a složité období. Počátkem 7. století upadla Asýrie a došlo k překvapivému rozmachu říše novobabylónské s níž soutěžil Egypt. Obě armády se snažily ovládnout zbytek asyrské říše. Babylóňané s Médy dobyli Ninive (612). Egyptské armády se vydaly Asýrii na pomoc. Roku 609 táhly přes Palestinu. Judský král Jóšijáš se Egypťanům postavil ( možná jako spojenec Babylóna), ale v bitvě padl a Egypt nakrátko ovládl Judsko. Velká bitva o pozůstatky Asýrie se později strhla v severní Sýrii u Karkemíše (605). Zde babylónský Nebúkadnesar nad Egyptem definitivně zvítězil a Babylóňané ovládli Blízký východ až do nástupu Peršanů (539).
Menašé 687-642
Judsko prožívá největší rozkvět modlářství, Asýrie prožívá období rozmachu a Egypt po porážce se opět vzmáhá a hrozí Judsku ( farao Psamtik I. 664-610)
Jeremiáš se narodil cca roku 650 v Anatótu - byl tedy zhruba stejného věku jako král Jóšijáš.
Amón 642-640 - brzy zavražděn

Jóšijáš 640-609
. Začal vládnout v 8 letech. Roku 630 (když mu bylo 12 let) zahájil náboženské reformy, které byly korunovány nálezem knihy zákona (snad Dt 12-19) roku 622. Využil úpadku Asýrie a přivedl Judsko k novému rozmachu a rozkvětu. Svou zemi rozšířil o území severního Izraele, které bylo před tím 100 let asyrskou provincií. Provedl důslednou náboženskou reformu, chrám byl očištěn od všeho co připomínalo pohanské kulty ( měděný had) a stal se jediným místem uctívání Hospodina. Náboženský život byl soustředěn do jednoho místa -jeruzalémského chrámu. Vzrostla tradice spojená se Sijónem a Davidem. Pro mnohé to bylo znamení, že již nastal trvalý pokoj, který nemůže být ničím zrušen. Jóšijáš však padl v bitvě proti faraónovi Nékovi (610-594) u Megida roku 609, když se snažil zastavit expanzi Egypta.
Roku 626 byl Jeremiáš povolán za proroka: kapitoly 1-6 patrně popisují stav před reformami ,tj. před rokem 622.
Jeremiáš s nimi souhlasil, ale jsou stále jen polovičaté. Kniha Dt byla nalezena až 622, pět let po jeho povolání.
Jr 3, 6-10:
Hospodin mi za dnů krále Jóšijáše řekl: "Viděl jsi, co provedla ta izraelská odpadlice? Chodila na kdejakou vysokou horu i pod kdejaký zelený strom a smilnila tam. Řekl jsem: Po tom všem, co provedla, se vrátí ke mně. Ale nevrátila se. Viděla ji její sestra, judská věrolomnice. Pro všechno cizoložství, jehož se ta izraelská odpadlice dopustila, jsem se rozhodl, že ji propustím, a dal jsem jí rozlukový list. Ale její sestra, judská věrolomnice, se nebála, šla a smilnila také. Svým lehkovážným smilstvem potřísnila zemi, cizoložila s kamenem i dřevem. Ani po tom všem se ke mně její sestra, judská věrolomnice, neobrátila celým srdcem, nýbrž licoměrně, je výrok Hospodinův."
11,1-8: snad prorokova podpora královým reformám. Prorok chválí Jóšijáše za jeho spravedlnost.
Jer 22,15-16 „
uplatňoval právo a spravedlnost, tehdy se mu dobře vedlo.Když se zastával se utištěného a ubožáka, tehdy bývalo dobře. Zda to neznamená, že mě znal?- je výrok Hospodinův.“

Jóachaz 609 syn Jóšijášův (Šalúm) - vládl jen tři měsíce a byl faraónem odveden do Egypta

Pro Judsko nastaly zlé časy. Farao Néko zajal Jóšijášova syna Jóachaze ( odvedl ho do Egypta) a dosadil místo něj jeho bratra. Jer 22,10-12: Neoplakávejte mrtvého ( Jóšijáše), neprojevujte soustrast, plačte usedavě nad tím, kdo odchází, poněvadž se už nevrátí a neuvidí svou rodnou zem. Toto praví Hospodin o Šalúmovi, synu Jóšijášovu, králi judském, který kraloval po svém otci Jóšijášovi, a z tohoto místa odešel: "Již se sem nevrátí. Na místě, kam ho přestěhovali, zemře, tuto zemi už neuvidí."

Jójakím 609-598 - král z milosti Egypta, Eljakím

Další syn Jóšijášův, dosazen z milosti Egypťanů. Musel jim platit velký tribut. Brzy se však objevili Babylóňané. Jójakím střídavě předstíral poddanost Egyptu (601) i Babyloňanům, protože si není jistý výsledkem boje těchto dvou velmocí.
Jeremiáš poprvé roku 609 vystupuje na veřejnost. Kritizuje slepé spoléhání na chrám ( kap 7 a 26 )a předpovídá jeho zkázu (podobně jako svatyně v Šílu) - je však obviněn z rouhání a hrozí mu smrt.
Jr 26: Když Jeremjáš domluvil, co mu Hospodin přikázal mluvit ke všemu lidu, kněží, proroci i všechen lid ho chytili a křičeli: "Zemřeš! Proč jsi v Hospodinově jménu prorokoval, že tento dům bude jako Šílo a že toto město bude v troskách, bez obyvatele?" Všechen lid se proti Jeremjášovi v Hospodinově domě srotil. Když judští velmožové slyšeli tato slova, vystoupili z domu královského do Hospodinova domu a posadili se při vchodu do Hospodinovy Nové brány. Kněží a proroci řekli velmožům a všemu lidu: "Tento muž zasluhuje smrt za to, co o tomto městě prorokoval, jak jste na vlastní uši slyšeli." Jeremjáš všem velmožům a všemu lidu odpověděl: "Hospodin mě poslal, abych prorokoval o tomto domě a o tomto městě všechna slova, která jste slyšeli. Nyní napravte své cesty a své skutky, poslouchejte Hospodina, svého Boha, a Hospodin bude litovat toho, že proti vám mluvil zlé věci. Pokud jde o mne, jsem ve vašich rukou, naložte se mnou, jak pokládáte za dobré a správné. Ale vězte, když mě usmrtíte, uvedete na sebe, na toto město i na jeho obyvatele nevinnou krev. Vždyť mě k vám Hospodin opravdu posílá, abych vám přednesl všechna tato slova."

Jeremiáše zachrání vzpomínka na proroka Micheáše, který mluvil podobně před více jak 100 lety (Mich 3,12).
Jr 26,17-19: Někteří muži ze starších země povstali a řekli celému shromáždění lidu: "Za dnů Chizkijáše, krále judského, prorokoval Micheáš Mórešetský a řekl všemu judskému lidu: »Toto praví Hospodin zástupů: Sijón bude zorán jako pole, z Jeruzaléma budou sutiny, z hory Hospodinova domu návrší zarostlá křovím.« Dal ho snad Chizkijáš, král judský, a celý Juda usmrtit? Zdalipak se nebál Hospodina a neprosil Hospodina o shovívavost? Hospodin pak litoval, že proti nim mluvil ty zlé věci. Dopustili bychom se velikého zla sami proti sobě."
Varováním je mu osud proroka Urijáše (Jr 26, 20-24), který mluví podobnými slovy. Uprchl do Egypta, ale je odveden a králem zabit. Proroka Jeremiáše chrání Achíkam, syn písaře.
605
- Babylóňané Egypt porazili u Karkemíše. Ohlas této bitvy najdeme ve slovu proti Egyptu.
Jr 46,22:
O Egyptu, proti vojsku faraóna Néka, krále egyptského, který byl u řeky Eufratu u Karkemíše a kterého porazil Nebúkadnesar, král babylónský, ve čtvrtém roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského.
Byla to klíčová událost, poněvadž definitivně se hegemonie přesunula z Egypta na Babylónii. Prorok vidí novou situaci jako událost, kterou souvisí s Božím soudem nad Judou a ostatními národy.
V témže roce (605) pronesl prorok tato prorocká slova:
Jer 25,3-14:
"Slovo Hospodinovo se ke mně stávalo od třináctého roku vlády Jóšijáše, syna Amónova, krále judského, až dodnes, tedy dvacet tři léta. Já jsem k vám mluvil, nepřetržitě jsem mluvil, ale vy jste neposlouchali. Hospodin k vám posílal všechny své služebníky proroky, nepřetržitě je posílal, ale neposlouchali jste, ucho jste k slyšení nenaklonili. Říkávali: »Ať se každý odvrátí od své zlé cesty a od svých zlých skutků a budete přebývat v zemi, kterou Hospodin dal vám a vašim otcům od věků na věky.Nechoďte za jinými bohy, neslužte jim a neklaňte se jim. Neurážejte mě dílem svých rukou a já s vámi nenaložím zle.« Ale neposlouchali jste mě, je výrok Hospodinův, dílem svých rukou jste mě uráželi, sobě k zlému." Proto Hospodin zástupů praví toto: "Že jste neposlouchali má slova, hle, já pošlu pro všechny čeledi severu, je výrok Hospodinův, i pro Nebúkadnesara, krále babylónského, svého služebníka, a přivedu je na tuto zemi i na všechny její obyvatele i na všechny tyto okolní pronárody a vyhubím je jako klaté. Způsobím, že budou vzbuzovat úděs a posměch a budou troskami navěky. Způsobím jim, že se ztratí hlas veselí a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas mlýnku i světlo lampy. Tak se stane celá tato země troskami a bude budit úděs. Tyto pronárody budou sloužit králi babylónskému po sedmdesát let. Až se naplní sedmdesát let, budu stíhat na králi babylónském a na onom pronárodu, totiž na zemi Kaldejců, jejich vinu, je výrok Hospodinův, a způsobím, že bude navěky zpustošena. Uvedu na tuto zemi všechna svá slova, která jsem proti ní mluvil, všechno, co je zapsáno v této knize, co prorokoval Jeremjáš proti všem pronárodům. I oni budou sloužit četným pronárodům a velkým králům. Odplatím jim podle jejich skutků a podle díla jejich rukou."
Ale král Jójakím stále čeká pomoc Egypta.
604
Nebúkadnesar vyplenil Aškalon. a ohrožuje Judu. Prorok vyhlašuje půst:
36,9: V pátem roce vlády Jójakíma, syna Jóšijášova, krále judského, v devátém měsíci, vyhlásili půst před Hospodinem pro všechen lid v Jeruzalémě i pro všechen lid, přicházející do Jeruzaléma z judských měst.
Prorok sepisuje knihu, kterou král postupně ničí a spálí (Jr 36 ), ale prorok s pomocí Báruka napíše svitek nový - jde zřejmě o texty Jr 1-25.
598
- neplacení daně Babylóňanům vyprovokovalo obležení Jeruzaléma Babylóňany. Mezitím však král zemřel a do zajetí šel místo něho jeho syn Jójakín. Jeremiáš Jójakíma ostře kritizuje a předpověděl mu oslí pohřeb:
22,13-19: "Běda, kdo staví svůj dům nespravedlností a své pokojíky na střeše bezprávím, svého bližního nutí pracovat zadarmo a jeho výdělek mu nedává. Kdo říká: »Vystavím si rozměrný dům s prostornými pokojíky na střeše, prorazím si v něm okna, obložím jej cedrem a natřu rudkou.« Zda proto budeš králem, když se budeš naparovat v cedroví? Ale tvé oči a tvé srdce nezajímá nic než vlastní zisk, prolévání nevinné krve, páchání útisku a křivd." Proto praví Hospodin o Jójakímovi, synu Jóšijášovu, králi judském, toto: "Nebudou nad ním naříkat: »Běda, můj bratře, běda, sestro!« Nebudou nad ním naříkat: »Běda, pane, běda, veličenstvo!« Bude pohřben, jako se pohřbívá osel, bude vyvlečen a odhozen ven za jeruzalémské brány."
Jójakín 598/7 - syn Jójakíma, vnuk Jóšijáše - neztralý 18 letý mladík - vládl jen tři měsíce .

Byl hned po svém zvolení odveden do Babylóna spolu s matkou (597 - první zajetí) i když je vlastně nevinen.
Jr 22,24-30:
"Jakože jsem živ, je výrok Hospodinův, i kdyby byl Konjáš, syn Jójakímův, král judský, pečetním prstenem na mé pravé ruce, strhnu tě odtamtud. Vydám tě do rukou těch, kdo ti ukládají o život, do rukou těch, jichž se tak lekáš, do rukou Nebúkadnesara, krále babylónského, a do rukou Kaldejců. Uvrhnu tebe i tvou matku, která tě porodila, do jiné země, kde jste se nenarodili, a tam zemřete. Ale do země, ke které se budou upínat svou duší v touze po návratu, tam se nenavrátí." Což je tento muž, Konjáš, stvůrou hodnou opovržení a rozbití, je nádobou neoblíbenou? Proč byli on i jeho potomstvo odvrženi a odhozeni do země, kterou neznali? Země, země, země! Slyš slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin: "Zapište tohoto muže jako bezdětného, muže, který nebude mít ve svých dnech zdar. Nikomu z jeho potomků se nepodaří dosednout na Davidův trůn a být opět v Judsku vladařem!"
Král Jójakím byl o 36 let později propuštěn, ( bylo mu 54 let) ale žádný z jeho synů se již králem nestal. Jeden z jeho vnuků Zerubábel se stal po návratu krátce místodržitelem. Od něj vede linie k Josefovi - muži Marie, ze které se narodil Ježíš.

Sidkijáš (598-587) -
místo odvlečeného krále Jójakína Babylóňané dosadili k vládě jeho strýce, nejmladšího Jóšijášova syna. Sidkijáš byl nerozhodný slaboch. Musel hledat nové úředníky, protože elita byla odvedena.
Jeremiáš dává budoucnost zajatcům - proti těm, kteří mohli zůstat doma
Podobenství o dvou koších fíků.
Jr 24: Hospodin se mne zeptal: "Co vidíš, Jeremjáši?" Odvětil jsem: "Fíky. Ty dobré fíky jsou velmi dobré, ty špatné jsou velmi špatné, tak špatné, že se nedají jíst."Tu se ke mně stalo slovo Hospodinovo: "Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Jako na tyto dobré fíky se dívám na judské přesídlence, které jsem pro jejich dobro poslal z tohoto místa do země Kaldejců.
Obracím k nim svůj zrak v dobrém, přivedu je zpět do této země. Znovu je vybuduji a už je nezbořím, zasadím je a nevykořením. Dám jim srdce, aby mě poznali, že já jsem Hospodin. Budou mým lidem a já jim budu Bohem, neboť se ke mně navrátí celým srdcem. Ale jako se špatnými fíky, které jsou tak špatné, že se nedají jíst, praví Hospodin, právě tak naložím se Sidkijášem, králem judským, a jeho velmoži, i pozůstatkem jeruzalémského lidu, s těmi, kdo zůstali v této zemi, i s těmi, kdo bydlí v zemi egyptské. Učiním je obrazem hrůzy a zla pro všechna království země, potupou a pořekadlem, předmětem výsměchu a zlořečením na všech místech, kam je vyženu. Pošlu na ně meč, hlad a mor, dokud nebudou do posledního vyhubeni ze země, kterou jsem dal jim a jejich otcům."
Jeremiáš vede spor s falešnými proroky: Ti tvrdí, že zajetí bude trvat 2 roky, Jeremiáš mluví o 70 letech.
598:
28,2: Týž rok, na začátku kralování Sidkijáše, krále judského, pátého měsíce čtvrtého roku, mi řekl Chananjáš, syn Azúrův, prorok z Gibeónu, v Hospodinově domě za přítomnosti kněží a všeho lidu: "Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jho babylónského krále jsem zlomil. Do dvou let vrátím na toto místo všechny předměty Hospodinova domu, které vzal z tohoto místa Nebúkadnesar, král babylónský a odnesl je do Babylóna. A Jekonjáše, syna Jójakímova, krále judského, i všechny judské přesídlence, kteří přišli do Babylóna, přivedu zpět na toto místo, je výrok Hospodinův, neboť jho babylónského krále zlomím."
Jeremiáš píše dopisy prvním zajatcům:

Jer 29
Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele, všem přesídlencům, které jsem přestěhoval z Jeruzaléma do Babylóna: Stavějte domy a bydlete v nich, vysazujte zahrady a jezte jejich plody.
Berte si ženy, ploďte syny a dcery. Berte ženy pro své syny, provdávejte své dcery za muže, ať rodí syny a dcery, rozmnožujte se tam, ať vás neubývá.Usilujte o pokoj toho města, do něhož jsem vás přestěhoval, modlete se za ně k Hospodinu, neboť v jeho pokoji i vy budete mít pokoj.Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Nedejte se podvádět svými proroky, kteří jsou uprostřed vás, ani svými věštci. Neposlouchejte své sny, které míváte.Prorokují vám klam v mém jménu, já jsem je neposlal, je výrok Hospodinův. Toto praví Hospodin: Až se vyplní sedmdesát let Babylóna, navštívím vás a splním na vás své dobré slovo, že vás přivedu zpět na toto místo. Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším. Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem. Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl, shromáždím vás ze všech pronárodů a ze všech míst, kam jsem vás vyhnal, je výrok Hospodinův, a přivedu vás zpět na místo, odkud jsem vás přestěhoval."

594: Prorok nechává potopit do Eufratu proroctví o zkáze Babylóna
(když Sidkiijáš navštěvuje Babylón, aby vysvětlil pověsti o tom, že chystá vzpouru.
Jr 51,59-64),
Slovo, jež přikázal prorok Jeremjáš Serajášovi, synu Nerijáše, syna Machsejášova, který se vypravil do Babylóna se Sidkijášem, králem judským, ve čtvrtém roce jeho kralování. Serajáš byl velitelem ležení při odpočinku.Všechno zlo, jež mělo postihnout Babylón, zapsal Jeremjáš do jedné knihy; všechna ta slova jsou napsána proti Babylónu. Jeremjáš řekl Serajášovi: "Až přijdeš do Babylóna, až jej spatříš, budeš všechna tato slova předčítat. Řekneš: »Hospodine, ty jsi prohlásil o tomto místě, že je vyhladíš, takže v něm nebude obyvatele, vyhladíš lidi i dobytek a stane se místem věčně zpustošeným.« Až skončíš předčítání z této knihy, přivaž k ní kámen a hoď ji doprostřed Eufratu. Řekni: »Tak bude potopen Babylón a nepovstane ze zla, které já na něj uvedu.« Všichni zemdlejí." Zde končí slova Jeremjášova.
Rok 589
: Sidkijáš je vrtkavý panovník. Ve vleklém konfliktu velmocí se přiklání jednou k Egyptu a podruhé k Babylónu. Nakonec, opíraje se o Egypt, vypoví Babylónu vazalskou smlouvu. Král se ptá proroka co má dělat, protože babylónský král vytáhl proti Jeruzalému, ale jeho slovem se stejně neřídí.
Jr 21:
Slovo, které se stalo od Hospodina k Jeremjášovi, když k němu král Sidkijáš poslal Pašchúra, syna Malkijášova, a Sefanjáše, syna kněze Maasejáše: "Dotaž se prosím ohledně nás Hospodina, neboť Nebúkadnesar, král babylónský, začal proti nám válčit. Snad s námi Hospodin naloží podle své divuplné moci a on od nás odtáhne." ... Tomuto lidu řekneš: "Toto praví Hospodin: Hle, předkládám vám cestu života a cestu smrti. Kdo bude sídlit v tomto městě, zemře mečem, hladem a morem. Kdo však vyjde a skloní se před Kaldejci, kteří vás obléhají, zůstane naživu, jako kořist získá svůj život. Neboť jsem obrátil svou tvář proti tomuto městu ke zlému, a ne k dobrému, je výrok Hospodinův. Bude vydáno do rukou babylónskému králi a ten je spálí ohněn."


588:
Porok mezitím koupí pozemek, který patřil jeho bratranci v rodné vesnici - to byl čin velké víry.
Jr 32:
Jeremjáš řekl: "Stalo se ke mně slovo Hospodinovo. Hle, přijde k tobě Chanameel, syn tvého strýce Šalúma, s nabídkou: »Kup si mé pole v Anatótu, protože máš výkupní právo.« Když ke mně podle Hospodinova slova přišel Chanameel, syn mého strýce, na nádvoří stráží, řekl mi: »Kup prosím mé pole, které je v Anatótu v zemi Benjamínově, neboť máš právo získat je do vlastnictví; máš totiž výkupní právo, kup si je.« I poznal jsem, že to je slovo Hospodinovo. Koupil jsem tedy od Chanameela, syna svého strýce, pole, které je v Anatótu, a odvážil jsem mu stříbro, sedmnáct šekelů stříbra ... Toto praví Hospodin: "Jako jsem uvedl na tento lid všechno to veliké zlo, tak na ně uvedu všechno to dobro, které jsem jim slíbil. A budou kupovat pole v této zemi, o níž říkáte: »Je zpustošená, není v ní člověka ani dobytka, je vydáno do rukou Kaldejců.« Budou kupovat pole za stříbro, sepisovat listiny, zapečeťovat je, přivádět svědky v zemi Benjamínově, v okolí Jeruzaléma, v městech judských, v městech vrchoviny, v městech Přímořské nížiny i v městech Negebu, protože jejich úděl změním, je výrok Hospodinův."
Jeremiáš vyhlašuje zaslíbení o obnově národa: 31-33 a nové smlouvě
Jr 37: Egypt vytáhne Jeruzalému na pomoc

Král Sidkijáš poslal Jehúkala, syna Šelemjášova, a kněze Sefanjáše, syna Maasejášova, k proroku Jeremjášovi se vzkazem: "Modli se prosím za nás k Hospodinu, našemu Bohu."Jeremjáš vcházel a vycházel uprostřed lidu, dosud jej nedali do žaláře.Faraónovo vojsko vytáhlo z Egypta. Když Kaldejci, kteří obléhali Jeruzalém, uslyšeli o nich zprávu, odtáhli od Jeruzaléma. I stalo se k proroku Jeremjášovi slovo Hospodinovo.
"Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Toto řekněte králi judskému, který vás ke mně poslal, abyste se mě dotazovali. Hle, vojsko faraónovo, které vám vytáhlo na pomoc, se navrátí do své země, do Egypta, a vrátí se Kaldejci, budou bojovat proti tomuto městu, dobudou je a vypálí. Toto praví Hospodin: Nepodvádějte sami sebe slovy: »Kaldejci od nás určitě odejdou.« Ti neodejdou! I kdybyste pobili celé kaldejské vojsko, které proti vám bojuje, takže by zůstali jen muži skolení, každý z nich by ve svém stanu povstal a toto město by vypálili."
Pod hrozbou babylónského obležení je vyhlášena svoboda otrokům, která je vzápětí, když nebezpečí na chvíli pomine - zrušena!!
Jr 34,9n :
Král Sidkijáš uzavřel s veškerým lidem v Jeruzalémě smlouvu o vyhlášení svobody: "Každý ať propustí svého hebrejského otroka a každý svou hebrejskou otrokyni na svobodu, aby nikdo z Judejců neotročil svému bratru." Všichni velmožové i všechen lid, kteří přistoupili k smlouvě, uposlechli a každý propustil svého otroka i svou otrokyni na svobodu, takže jim už nesloužili. Uposlechli a propustili je. Ale potom zas obrátili a donutili k návratu otroky a otrokyně, které propustili na svobodu. Podmanili si je opět za otroky a otrokyně. ...Proto Hospodin praví toto: Protože jste mě neuposlechli a nevyhlásili každý svobodu svému bratru a bližnímu, hle, vyhlašuji proti vám, je výrok Hospodinův, volnost meči, moru a hladu. Učiním vás obrazem hrůzy pro všechna království země. Vydám muže, kteří přestupují mou smlouvu, kteří neplní slova smlouvy, kterou přede mnou uzavřeli.
Jeremiáš odchází domů, ale je obviněn, že chce přeběhnout k Babylóňanům. Je uvězněn a obviněn z pokusu o dezerci: Jr 37,11-16 Když kaldejské vojsko odtáhlo od Jeruzaléma před vojskem faraónovým, vyšel Jeremjáš z Jeruzaléma a šel do země Benjamínovy, aby se tam ujal svého podílu uprostřed lidu. Už byl v Benjamínské bráně, kde byl dohlížitel jménem Jirijáš, syn Šelemjáše, syna Chananjášova; ten proroka Jeremjáše chytil. Řekl: "Chceš přeběhnout ke Kaldejcům!" Jeremjáš odpověděl: "Mýlíš se, nepřecházím ke Kaldejcům." Ale Jirijáš Jeremjáše neposlouchal, chytil ho a dovedl k velmožům. Velmožové se na Jeremjáše rozlítili, zbili ho a dali ho do vězení v domě písaře Jónatana, který proměnili v žalář. Jeremjáš se dostal do sklepení, totiž do kobek. Pobyl si tam mnoho dní.
Král ho však tajně žádá o slovo - prorok mu opakuje, že bude vydán Babylóňanům a prosí o zmírnění vězení.
Jr 37,17:
Pak pro něj král Sidkijáš poslal, přijal ho tajně ve svém domě a zeptal se ho: "Je nějaké slovo od Hospodina?" Jeremjáš odpověděl: "Je", a pokračoval: "Budeš vydán do rukou babylónského krále." Potom se Jeremjáš krále Sidkijáše tázal: "Čím jsem proti tobě a tvým služebníkům a proti tomuto lidu zhřešil, že jste mě dali do žaláře? Kde jsou vaši proroci, kteří vám prorokovali: »Král babylónský nepřitáhne proti vám ani proti této zemi«? Teď poslyš prosím, králi, můj pane, předkládám ti prosbu o smilování: Neposílej mě zpět do domu písaře Jónatana, abych tam nezemřel." Král Sidkijáš přikázal dát Jeremjáše pod dohled na nádvoří stráží. Každý den mu dávali z ulice pekařů bochníček chleba, dokud nebyl všechen chléb ve městě sněden. Tak Jeremjáš pobýval v nádvoří stráží.
Ale jiní muži ho hodí od cisterny, kde by zemřel, nebýt pomoci černocha Ebedmeleka.
Jr 38,14- 28: tajné setkání s králem ve vězení. Král se bojí vlastních lidí.
Jr 39 líčí dobytí Jeruzaléma a prorok je osvobozen
Král je oslepen a odvlečen, jak ho prorok dříve varoval.
Jr 34,2-3"Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Jdi a řekni Sidkijášovi,: Toto praví Hospodin: Hle, vydám toto město do rukou babylónského krále a ten je vypálí. Ani ty mu z rukou neunikneš. Určitě budeš chycen, budeš mu vydán do rukou. Pohlédneš babylónskému králi do očí a on s tebou bude mluvit ústy k ústům. Přijdeš do Babylóna

Sidkijáš vidí popravu svých synů a pak je oslepen a v řetězech odvlečen do Babylóna ( Jr 39,1-10).

Gedaljáš 586
- Judsko se stalo babylónskou provincií s místodržitelem v Mispě, který však byl vlastními lidmi zavražděn ( Jišmaelem, který je pak zabit Jóchananem). Ti, co zůstali, mají strach z Babyloňanů a ptají se proroka, co mají dělat. Ten radí zůstat, ale zbytek lidu jej neuposlechne a prorok je v poutech odveden do Egypta, kterému prorokuje zkázu. Lid propadá pohanství - když jsme sloužili královně nebes, bylo nám dobře, od Hospodina přichází jen zlo.
Poslední události jsou vylíčeny v Jr 40 - 44:

Jeremiáš je svědkem všech těchto zvratů a konců. Kniha popisuje konkurenční zájmy dvou skupin v judsku:
pro-babylonské a pro-egyptské, zápas mezi jestřáby a holubicemi. Jeremiáš zvěstuje Boží soud, vyzývá k pokání, ale nabízí i Boží požehnání a naději na obnovu, když Boží soud již není možno odvrátit.



Postava proroka

Je to současník proroků Sofonjáše, Náhuma a Abakuka. Na rozdíl od nich však působil dlouhodobě. Působil téměř 50 let během vlády pěti králů. Jeremiáš znamená „Hospodin napřimuje“, „vyvyšuje“. Byl to zřejmě plachý a mírný muž. O prorokovi a jeho době máme mnoho údajů. Žádný jiný prorok nám nedal tolik nahlédnout do svého nitra. Pocházel z kněžské rodiny z Anatótu (1,1) benjamínské město pár kilometrů od Jeruzaléma. Jeho rodina asi pocházela z rodu Elího (Ebjatár byl podle 1 Kr propuštěn na vrátil se do Anatótu). Jeremiáš má za sebou typicky severní tradici ( exodus, deuteronomní reformu, kritiku Jeruzalémského chrámu (Izaiáš naopak klade důraz na davidovskou dynastii a chrám v Jeruzalémě). Je naopak určitá podobnost mezi Jeremiášem a Ozeášem. Dostalo se mu zřejmě odpovídajícího kněžského, tedy písemného vzdělání a znalosti dosavadní tradice víry. Jako kněz však zřejmě nikdy nepůsobil. Jeho povolání za proroka byl zlom. Nepřijímá povolání od otce, ale přímo od Hospodina. Jeho rodina se později proti němu postavila (11,21-23 a 12,6). Vždyť i tvoji bratři a dům tvého otce se vůči tobě zachovali věrolomně. Také oni z plna hrdla za tebou volali. Nevěř jim, i když s tebou pěkně mluví."
Neoženil se, na Boží pokyn žil v celibátu - negativní znamení o Izraeli 16,2: Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: "Neber si ženu. Nebudeš mít na tomto místě syny ani dcery.
Povolání:
1,4-10: Stalo se ke mně slovo Hospodinovo:"Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka." Nato jsem odpověděl: "Ach, Panovníku Hospodine, nevím, jak bych mluvil. Jsem přece chlapec." Ale Hospodin mi řekl: "Neříkej: Jsem chlapec. Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno, co ti přikážu, řekneš. Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův."Hospodin vztáhl svou ruku a dotkl se mých úst. Pak mi Hospodin řekl: "Hle, vložil jsem ti do úst svá slova. Hleď, tímto dnem tě ustanovuji nad pronárody a nad královstvími, abys rozvracel a podvracel, abys ničil a bořil, stavěl a sázel."
Stalo se to roku 627 - ve třináctém roce Jóšijášovy vlády. Kolik bylo Jeremiášovi tehdy let, není jasné. On sám se nazývá chlapcem. Mělo se za to, že mu bylo asi 12 let, ale mohl být i starší (20-25 let). To by se narodil v letech 640 - 650 - za vlády Menašého. Je zajímavé, že je vyvolen již v těle matky - už tehdy Bůh člověka zná. Stane se i prorokem pohanských národů. Jeho slovo bude ničit i tvořit. Budou proti němu bojovat, ale on bude mít za sebou jen Boha:
1,17-19:
Ty však přepásej svá bedra, povstaň a vyřiď jim všechno, co jsem ti přikázal. Jen se jich neděs, jinak tě naplním děsem z nich. Hle, učinil jsem tě dnes opevněným městem, sloupem železným a bronzovou hradbou nad celou zemí proti králům judským, proti jejich velmožům, proti jejich kněžím i proti lidu země. Budou proti tobě bojovat, ale nic proti tobě nezmohou, neboť já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův."
Z doby Jóšijášovi o něm mnoho nevíme. Prožil rozmach Jóšijášovy vlády i jeho reformu, ale nesdílel nadšení kněžských a prorockých kruhů. Krále Jóšijáše však nikdy nekritizoval. S reformou nepochybně souhlasil. Shoduje se s ní v kritice kenaanského kultu a modlářství:
Jr 2,10-13: Projděte ostrovy Kitejců a hleďte a dobře uvažujte, hleďte, zda se něco podobného kdy stalo. Zaměnil snad nějaký pronárod bohy, ač to žádní bohové nejsou? Můj lid zaměnil svou Slávu za to, co není k užitku. Děste se nad tím, nebesa, ustrňte nesmírnou hrůzou, je výrok Hospodinův. Dvojí zlo spáchal můj lid: Opustili mne, zdroj živých vod, a vytesali si cisterny, cisterny rozpukané, jež vodu neudrží."
Jr 11,12-13
Ať si judská města a obyvatelé Jeruzaléma jdou úpět k bohům, jimž pálí kadidlo; nebudou s to je spasit, až na ně dolehne zlý čas. Vždyť máš tolik bohů, kolik měst, Judo. A kolik je jeruzalémských ulic, tolik oltářů jste zřídili Ohavě, oltářů pro pálení kadidla Baalovi.“
První datované veřejné vystoupení je až z roku 609 - ( Jr 7 a 26), kdy po smrti Jóšijášově nastoupil král z milosti Egypta - Jójakím. Vyhlašoval nejprve pokání, kterým je možné soud ještě odvrátit, ale pak už jen neodvratnou blízkost Božího soudu, jehož nástrojem budou Babylóňané. Před tímto soudem nezachrání ani Jeruzalémský chrám. Když Jókím zemře a jeho syn se vzdá Babyloňanům - první zajetí (598/597) vidí budoucnost s těmi, kteří byli odvlečeni do zajetí a povzbuzuje je, i když ví, že zajetí bude trvat dlouho ( 70 let).
Za Sidkijáše, kterého dosadili Babylóňané Jeremiáš nesouhlasí se vzpourou a radí vzdát se Babylóňanům a nespoléhat na Egypt. Královi lidé ho za to chtějí zabít jako zrádce. Babylónský král udeří a město zničí včetně chrámu.
Po pádu Jeruzaléma zůstává prorok v Palestině. Babylónský král o něm vydá zvláštní příkaz (!):
Jr 39,12:
Nebúkadnesar, král babylónský, vydal prostřednictvím velitele tělesné stráže Nebúzaradána příkaz o Jeremjášovi: "Vezmi jej do své péče a nedělej mu nic zlého. Učiň mu, oč tě požádá."
Prorok má možnost jít do Babylóna, být tam královsky zajištěn nebo zůstat ve zničené zemi. Rozhodl se zůstat.
Jr 40,4-6:
Velitel tělesné stráže vzal tedy Jeremjáše a řekl mu: "Hospodin, tvůj Bůh, mluvil proti tomuto místu o tomto zlu. A Hospodin je uvedl a učinil, jak mluvil, protože jste proti Hospodinu hřešili a neposlouchali jste ho. Proto se vám toto stalo.Nyní, hle, rozvážu ti dnes řetězy na rukou. Pokládáš-li za dobré jít se mnou do Babylóna, pojď, budu o tebe pečovat. Pokládáš-li za zlé jít se mnou do Babylóna, nemusíš chodit. Hleď, celá země je před tebou. Kam pokládáš za dobré a správné jít, tam jdi. Už se to nezvrátí. Obrať se ke Gedaljášovi, synu Achíkama, syna Šáfanova, kterého babylónský král ustanovil správcem judských měst. Přebývej s ním uprostřed lidu nebo jdi, kam pokládáš za správné jít." A velitel tělesné stráže mu dal jídlo na cestu a dar a propustil ho.
Místodržitel Gedaljáš byl jeho přítelem a sídlil v Mispě. Chtěl vytvořit dobré podmínky pro chudé, kteří zůstali i po druhé deportaci. Ačkoli byl varován, je zavražděn davidovcem Jišmaelem,včetně babylónské posádky a těch, kdo byli ochotni pro ně pracovat. Lidé dostanou strach z pomsty Babylóňanů a utíkají do Egypta. Jeremiáš je odvlečen vzbouřenci do Egypta, kde nejspíš zahynul (43,5) - podle legendy byl ukamenován.
Bůh ho chránil v utrpení, ale ne před utrpením. Celé jeho nasazení bylo nakonec marné. Volal do prázdna. Neprožil ani náznak splnění svých zaslíbení naděje a spásy - viz kniha útěchy (30-31). Jeremiášův život je předobrazem života Ježíšova (o 600 let později).
Na počátku prorokova působení byla výzva k pokání a naděje na odvrácení pohromy. Později už soud pouze ohlašuje jako neodvratný. Tomu napovídá například zákaz přímluvných modliteb (7,16, 11,14, 14,11-15,1). Nebo dva koše fíků - jeden je dobrý ( ti v zajetí),druhý špatný ( ti co zůstali).
Tento přechod nastal zřejmě s nástupem Nebúkadnesara k moci ve čtvrtém roce vlády Jójakíma (605/504 - 25,1-38). Je to rok poté, co král spálil Jeremiášův svitek (36,8) a Jeremiáš pak již ohlašuje neodvolatelný soud (36,27-31). Zná však i slovo spásy (kap. 30-33 - kniha útěchy).
Jeho výroky byly proneseny při různých příležitostech a sepsal je většinou jeho písař Báruk (Požehnaný). Jsou zařazeny bez velkého ohledu na časový sled. Když byl svitek králem Jójakímem spálen, byly znovu sepsány a rozšířeny. Jde patrně o výroky obsažené v kapitolách 2 - 25. K nim byly připojeny později i další části z pera Bárukova( 26-45). Mohly sem však být zařazeny i výroky proroků, kteří mluvili v podobném smyslu jako Jeremiáš (např. 26,20 - králem zavražděný prorok Urijáš ).
Nejvíc se o něm dozvíme z kapitol 37- 44. Sám byl zatažen do soudu, který ohlašoval ale nezavinil. Stal se typem trpícího proroka. Byl za své poselství pronásledován, zbit a vsazen do klády (20,2) obviněn z velezrady, pobuřování a zběhnutí (26 a 37,11-16), vhozen do cisterny a držen ve vězení (38). Ještě horší však bylo jeho duševní utrpení, zaznamenané literárně v jeho „vyznáních“. Zde se jako první z biblických svědků sdílí o pocit opuštění od Boha a modlí se, aby Bůh odplatil jeho nepřátelům. Uprostřed utrpení pochybuje o Boží dobrotě a věrnosti. Jako žádný jiný posel nám dává nahlédnout do svého nitra - což bylo na svou dobu zcela neobvyklé. Sděluje své vnitřní pocity a vnitřní krize.
Kniha, jak se nám dochovala, je redakčně zpracována jeho žáky. Načrtá hotovou postavu proroka, jehož slova se naplnila v ohlášeném neštěstí. Proto byl dán širší prostor také ohlášením spásy (30-31), protože kniha se obrací již k těm, které už katastrofa zasáhla.
Legendární podání: Jeremiáš je velký modlitebník, jeho srdce bylo bez hříchu, šel se zajatci do Babylóna a tam o ně pečoval jako učitel, ukryl schránu smlouvy a chrámové nádoby, chránil přímluvami lid před hady. V Egyptě byl svými souvěrci ukamenován, jeho hrob se ukazoval v Alexandrii. Někteří očekávali jeho návrat ( Mt 16,14).
Symbolické úkony a obrazy:

13,1-11 lněný pás ve skalní trhlině -Judsko bude zničeno
19 rozbití hliněné lahvice - tak bude zničen lid
27,1-15 Jeremiáš nosí jho na šíji, tak povede babylónský král zajatce
28,1-4 falešný prorok mu jho rozbije
32,6-15 koupí pole, které ztrácí cenu - naděje na návrat
43,8-13 vztyčení kamenů u faraova domu - jednou babylonský král vztyčí svůj trůn i zde
51,59-64 potopení knihy v Eufratu - Babylón bude jednou také potopen a už nepovstane

Obrazy:

Mandloňnový prut
- Bůh bdí nad svým slovem (1,11-12)
překypující hrnec obrácený od severu
- brzy se přivalí zlo od severu (1,13-16)
dva koše fíků
- odlišný uděl těch co zůstanou a těch co půjdou do zajetí (24)
návštěva v domě hrnčířově
(18)

Poselství: :
Jestliže je Izaiáš evangeliem SZ, pak Jeremiáš může být přirovnán k pašijím. Soustředí se na smrt vyvoleného národa. Textů k útěše není v knize mnoho. Jeremiáš ( předobraz trpícího Krista) se navzdory pronásledování spoléhal na Boha a obstál v mnoha zkouškách. Některé verše jsou blízko II-Iz : 30,10 46,27-28. Hospodin své věrné provází celý život. Pokud přijmeme jeho slova s důvěrou a nebudeme spoléhat na jiné prostředky (modly), Hospodin bude s námi navzdory zkouškám, aby nás nakonec zachránil.

Kniha

Nejdelší prorocká kniha, delší než všech 12 malých proroků dohromady. Je tu spojeno několik celků, které jsou na rozdíl od Iz všechny výslovně spojeny se jménem proroka. Problém dělá chronologické neuspořádání látky. Výroky z různých dob jsou seřazeny podle zásad, které je těžko odhalit. U některých výroků je uvedeno přesné datum, u většiny však uvedeno není. Přiřazení nedatovaného materiálu se dělo podle tématické shody, kterou neumíme vždy poznat.
Čtyři druhy materiálu:
Text byl asi sepsán v pořadí A, B, C, D
A
: poetické texty, snad od samotného Jeremiáše, psané v první osobě (1-25).
Je tu spojeno několik menších sbírek, jejichž začátky a konce lze ještě nyní poznat jako literární švy
14,1-15,4: Slovo v době sucha / 21,11-22,30: O domu judského krále / 23,9-40 : O prorocích
1-6 Prorok je poslán k nevěrnému lidu

povolání,
nevěrnost lidu, který opouští Boha - pramen živé vody
příležitost k obrácení a varování pro ty, kteří neberou slovo vážně
nepřítel ze severu
7-10 Nevěra nezůstane bez trestu,

Vystoupení v chrámu - který nezachrání, stejně jako obřízka
Marné nářky
11-20 Prorokův zápas

Jeremiáš přidává svá vyznání, při nichž popisuje jak se cítí být mezi dvěma mlýnskými kameny:
Na jedné straně Bůh, na druhé straně národ a jeho vůdcové. Jsou to nejosobnější stránky knih.
21-23
Napomenutí králům
25
Předpověď délky vyhnanství
B
: vyprávění ve třetí osobě (26 - 45), tyto texty snad shromáždil Báruk: Bárukův spis
26-29
pronásledování od falešných proroků
30-33
jsou vrcholem prorocké knihy - kniha útěchy. Nemluví se v ní jen o novém králi - Mesiáši, ale o novém vztahu k Bohu, který s sebou mesiášská doba přinese. Boží zákon už nebude zapsán na kameni, ale v srdci každého člověka:
31,31-34: "Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu. Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Hospodinův. Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: »Poznávejte Hospodina!« Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat."
34-35
Následuje dvoudílný obraz, který srovnává věrnost Rekábejců s nevěrou Izraele (porušení slibu svobody pro otroky). Prorok s tímto hnutím zjevně sympatizuje a odvolává se na staré náboženství pouště ( podobně Oz 2).
36-45
Báruk pak živě vypráví o prorokově utrpení. Tyto kapitoly jsou psány ve třetí osobě. Hlavním tématem je však Boží slovo a jak na něj různé skupiny reagují.
C
: rétorická próza v Dt stylu (7,1-15 a 11,1-4 atd.). Texty nabízejí vysvětlení, proč došlo ke katastrofě. Porušování zákona, především prvního přikázání. Komentář dt-školy inspirovaný výroky proroka Jeremiáše.
D
: 46-51 Slovo proti národům - samostatná sbírka podobně jako u jiných proroků, snad dílo jeho žáků
52
historický dodatek, který se shoduje s 2 Kr 24-25. Ta ukazuje, jak podrobně se vyplnila prorokova slova o konci Jeruzaléma, chrámu a krále Sidkijáše.
Dvě verze knihy Jeremiáš:

V LXX chybí v Jr asi 2700 slov = sedmina textu. Je také jinak uspořádána. V Kumránu se našly tři rukopisy Jeremiáše. Dva z nich se podobají MT ( hebrejský tzv. masoretský text), ale třetí je podobný LXX. Rozdíly lze vysvětlit chybami opisovačů, ale zde máme před sebou i jinou kompozici. V MT a LXX jsou zachována dvě různá vydání téže knihy a v Kumránu měli obě !!
Kratší verze je asi starší. Vložená látka v MT má původ u pozdějších opisovačů a vykladačů. Většina dodatků je datována do poexilní doby.
Ale obě vydání také mohl redigovat sám Jeremiáš. Kratší text mohl vzniknout v Egyptě (41,16-44,30) a stát se základem LXX. Později mohl Jeremiáš knihu rozšířit, nebo Báruk doplnit po smrti svého učitele.
Dva určitě pozdější dodatky:
27,1-2 chyba v zařazení - nejde o Jójakíma, ale o Sidkijáše - kdo tvořil nadpis, spletl se
25,15-32 národy okoušejí Boží hněv, Babylónský král v 25,26b soudí sám sebe - zdá se být pozdější glosa
Vliv Ozeášův:

Jeremiáš a Ozeáš k sobě mají blízko - zvláště Jer 2-3. Jeremiáš Ozeáše patrně znal a četl. Ozeáš často mluví o Boží věrnosti, Jeremiáš také popisuje Izrael jako nevěrnou ženu, která se drží svých milenců.
Jr 4,3: Toto praví Hospodin mužům judským i jeruzalémským: "Zorejte si úhor, nesejte do trní!
Oz 10,12: Rozsívejte si pro spravedlnost, sklízejte pro milosrdenství, zorejte svůj úhor. Je čas dotázat se Hospodina. Až přijde, svlaží vás spravedlností. Orali jste svévoli, sklízeli bezpráví, jedli jste ovoce přetvářky. Doufal jsi v svou cestu, v množství svých bohatýrů.


Oz 2,12: Strhnu z ní svou vlnu i svůj len, jež měly přikrývat její nahotu. Tehdy odkryji její hanbu před zraky jejích milenců. Žádný ji nevytrhne z mé ruky.
Jr 13,22: Řekneš-li si v srdci: »Proč mě to potkalo?« Pro množství tvých nepravostí byla ti vyhrnuta sukně a byla jsi vydána násilí.


Oz 2,16-18: Proto ji přemluvím, uvedu ji na poušť, budu jí promlouvat k srdci. Zas jí dám její vinice, dolinu Akór jako bránu k naději. Tam mi opět odpoví jako za dnů mládí, jako v den, kdy vystoupila z egyptské země. V onen den, je výrok Hospodinův, budeš ke mně volat: "Můj muži", a nenazveš mě už: "Můj Baale".
Jr 2,2
Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: "Jdi a provolávej v Jeruzalémě: Toto praví Hospodin: Připomínám ti zbožnost tvého mládí, tvou lásku před sňatkem, jak jsi za mnou chodila pouští, zemí neosívanou.

Jr 31, 33-35: Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. Už nebude učit každý svého bližního a každý svého bratra: »Poznávejte Hospodina!« Všichni mě budou znát, od nejmenšího do největšího z nich, je výrok Hospodinův. Odpustím jim jejich nepravost a jejich hřích už nebudu připomínat."
Toto praví Hospodin, který dává slunce za světlo ve dne, měsíc a hvězdy za světlo v noci podle svých ustanovení, který vzdouvá moře, takže jeho vlny hučí, jehož jméno je Hospodin zástupů: "Jestliže přestanou tato ustanovení přede mnou platit, je výrok Hospodinův, také potomstvo Izraele nebude přede mnou už ani pronárodem.."
Oz 2,20-22 20: V onen den pro ně uzavřu smlouvu s polní zvěří a s nebeským ptactvem i se zeměplazy. Vymýtím ze země luk, meč i válku a dám jim uléhat v bezpečí. Zasnoubím si tě navěky, zasnoubím si tě spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním, zasnoubím si tě věrností a poznáš Hospodina.


Jr 7,9: Smí se krást, vraždit, cizoložit, křivě přísahat, pálit kadidlo baalům a chodit za jinými neznámými bohy?
Oz 4,2: Slyšte slovo Hospodinovo, synové izraelští! Hospodin vede při s obyvateli země, protože není věrnost ani milosrdenství ani poznání Boha v zemi. Kletby a přetvářka, vraždy a krádeže a cizoložství se rozmohly, krveprolití stíhá prolitou krev.


Jeremiáš a NZ

Je zde asi 40 přímých citátů.
A: Většinou v knize Zjevení, kde se mluví o zničení Babylónu 50,8 Zj 18,4 50,32 Zj 18, 51,49-50 Zj 18,24
B: Jeremiáš - „plačící prorok“ - Ježíš pláče nad Jeruzalémem ( Lk 23)
C: Mt 21,23 vyčištění chrámu - Jer 7
D: Mt 16,13-14
Lid spojoval Ježíše s Jeremiášem - oba působili proti chrámu, oba mužové bolesti. I proti Jeremiáši je vedeno spiknutí
E: Sk 7,51-53: Štěpán: Jste tvrdošíjní a máte pohanské srdce i uši! Nepřestáváte odporovat Duchu svatému, jako to dělali vaši otcové. Byl kdy nějaký prorok, aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, a toho vy jste nyní zradili a zavraždili.Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali.
Jr 6,19:
Slyš, země: Hle, já uvedu na tento lid zlé věci, ovoce jejich úmyslů, neboť nevěnovali pozornost mým slovům a můj zákon si zprotivili
Jr 9,24-26
: "Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy potrestám všechny, kteří se obřezávají, a přesto jsou neobřezaní: Egypt, Judu, Edóma, Amónovce, Moába a všechny, kdo si vyholují skráně a sídlí na stepi, neboť všechny tyto pronárody jsou neobřezané. I celý dům izraelský má neobřezané srdce!"

Jeremiášova návštěva hrnčíře - Jr 18 u Pavla
Ř 9,20-24:
Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?" Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním? Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě, stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil k slávě - na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů.

RSS kanál

Syndikovat obsah