Výstavy v sále Václava Pokorného

Výstavy v sále Václava Pokorného

Fotografiemi z brněnských ulic od bratra J. A. Poláka se můžeme těšit ještě do poloviny března. Zahájení výstavy proběhlo 15. 2. a užili si ho nejen milovníci umění z našeho sboru, ale také autorovi přátelé a známí. Potvrdilo se opět, že umění je společným prostorem, cestou ke sdílení duchovních hodnot našeho domova. Literární a hudební obrazy i biblická úvaha, to vše s potěšením přijali i hosté neznalí života v křesťanském prostředí.

Fotografie ulic a zákoutí Brna v naší době byly pro mne připomínkou toho Brna, které už tu je sto let a bylo tu i v době minulého stěhování národů:

To město už tu není
kterým mne vodila moje budoucí žena,
Ulice měly dočasná jména
Pro všechny místní v nich ale žila
ta nezměněná.

Pro neposlušné pamětníky
česky i německy stále stejně zněla
Ve stínu německého domu
květiny pro vítěze zdobí děla,
stesk po těch co znova
zmizeli bez rozloučení.

Černý kříž bolesti
na klenbě nebes nové doby
žluté a stříbrné a rudé hvězdy zdobí.

Od fabrik po operu město stále žije,
v ozvěnách častušek rodí se jiné melodie
zní jiná slova o lidech, o lásce, o naději

Mávátka, lampiony, vlajkonoši
hesla a sliby končí v koši

První generace poválečných dětí
pořádá Majálesy
jedni se radují a jiní děsí.

Za všechny tanky to rozhodly
Dál dalo se žít v ztichlém pohodlí
nebo pod povrchem jako podhoubí
nečekat trpně na nové ráno
a do betonových lží díry vyhloubit.

Dočasnost skončila ve všednosti
Utichly ozvěny projevů a klíčů cinkání
Fórové občanské ctnosti za pár let
zapadly do politické špíny.
Z vybydlených pavlačáků zmizeli cikáni
a jako Romové stejně dál žijí.

Až do nejmenších koutů proniká
čilý obchodní ruch
Babylon jazyků a zboží z celého světa.
Už bylo líp, žijeme Brno a to vzkvétá.

Bez ohledu na chyby
vstupujeme na palubu.
Brno je zlatá loď
a do světa s námi odlétá.

Fotografie z brněnských ulic vystřídá výstava „Perly z cest“. Za fotoobrazy cestovatele Lumíra Sochorce můžeme zahlédnout končiny světa, ve kterém se odehrál exodus židů z egyptského otroctví a 40 let bloudění pouští na cestě zpět do země zaslíbené. Jeho obrazy krás světa jako perly prozáří prostory našeho sborového domu od poloviny března. Počítáme s tím, že autor se s námi podělí o své vzpomínky na místa, lidi a krajiny, které nám připomenou, že za krásou, kterou se zde můžeme dosyta těšit, jsou místa, kde chybí chléb i voda. Ta beseda bude 12. 4. po biblické hodině a budou při ní promítnuty i další autorovy fotografie. Počítáme také s hudebním a literárním programem a možná bude i drobné podvečerní občerstvení.

Další výstavy by měly obsahově navazovat na témata výstav v Červeném kostele připravených do programu Noci muzeí a Noci kostelů. Děkujeme za předchozí návštěvy a těšíme se na Vás znovu.

David Mikolášek

RSS kanál

Syndikovat obsah