Základní informace

Základní informace

Týden ve sboru

 
Rozpis pravidelných setkání našeho sboru během týdne. Všechna setkání jsou veřejně přístupná a kromě bohoslužeb se konají ve sborovém domě na Opletalově 6, v přízemí.


ÚTERÝ

Náboženství v 16.30 hodin  - setkání školních dětí, které jsou seznamovány s biblickými příběhy.

Ovečky v 16.30 hodin – setkání předškolních dětí. Přiměřeně svému věku jsou děti seznamovány se základy křesťanské víry.

Přípravka Nedělní školy v 19 hodin – setkání učitelů NŠ, kde se připravují na výklad biblického příběhu, se kterým v neděli seznámí děti.

Modlitební setkávání v 19 hodin.


STŘEDA

Kavárnička v 15 hodin – setkání dříve narozených. Na programu je vždy pobožnost, rozhovor u kávy a volný většinou kulturní program hudba, obrázky z cest, vyprávění hostů). Koná se i o prázdninách.

Mládež v 18 hodin – setkání mladých lidí (15-25 let), kteří mají příležitost hovořit zde o různých tématech víry a života a společně se zúčastnit různých akcí.

Kurzy Alfa (od října do prosince) v 18 hodin – příležitost pro hledající a začínající věřící. Součástí večera je pohoštění, přednáška a rozhovor. Kurz je nezávazný a bezplatný.


ČTVRTEK

Klub otevřených dveří (první a třetí čtvrtek v měsíci) v 9.30 hodin – pro rodiče s malými dětmi (do tří let). Na programu jsou rozhovory o tématech víry a praktického života v rodině i společnosti, malé pohoštění.

Biblické hodiny v 17 hodin – kazatelé seznamují účastníky s širším pozadím vzniku biblických textů a jejich aktuálním výkladem Určeno nejširší veřejnosti.


PÁTEK

Pěvecký sbor v 18.30 hodin – pravidelné zkoušky našich zpěváků.


NEDĚLE

Nedělní škola v 10 hodin – pro děti do 15 let. Po první části bohoslužeb odcházejí z kostela na faru, kde je pro ně připraven biblický program.


 

Středisko Blažkov

Aktuálně

Plán akcí na rok 2017

Dotace

V letech 2015 a 2016 byla provedena řada oprav a doplnění vybavení s pomocí dotací Jihomoravského kraje.

JMK logo

V roce 2016 nám bylo z dotace JMK poskytnuto 69 000,- Kč na opravu verandy chaty Heraklitky, novou dlažbu před umývárnu a novou lednici. Podrobnosti v závěrečné zprávě: Obnova střediska Blažkov a nákup vybavení - závěrečná zpráva za rok 2016 (PDF)

V roce 2015 nám bylo z dotace JMK poskytnuto 80 000,- Kč na nový nábytek do jídelny (stoly, lavice, polička a nástěnka). Podrobnosti v závěrečné zprávě: Obnova vybavení střediska Blažkov - závěrečná zpráva za rok 2015 (PDF)

Historie

Historie Střediska biblických kurzů I. a II. brněnského sboru Českobratrské církve evangelické se začíná psát po II. světové válce. Mladí lidé tehdy ještě pouze z jediného sboru ČCE v Brně, vybudovali u vesnice Sázava na žďársku Středisko biblických kurzů „Sázava“. Ovšem po deseti letech (roku 1955) museli místo opustit kvůli armádě. Více...

Současnost

V současné době jsou ve středisku pořádány jak kurzy pro mládež, pro které bylo zamýšleno původně, tak rodinné rekreace. Areál tvoří 5 chatek, společná jídelna a zděná budova s kuchyní. Více...


Blažkov - historie

Historie Střediska biblických kurzů I. a II. brněnského sboru Českobratrské církve evangelické se začíná psát po II. světové válce. Mladí lidé tehdy ještě pouze z jediného sboru ČCE v Brně, vybudovali u vesnice Sázava na žďársku Středisko biblických kurzů „Sázava“. Ovšem po deseti letech (roku 1955) museli místo opustit kvůli armádě.

Roku 1956 byl získán jiný pozemek na vysočině a to nedaleko Dolní Rožínky u obce Blažkov. Podle této vesničky – která je kazatelskou stanicí Nového Města na Moravě – a také z důvodu rozdělení brněnského sboru dostalo středisko nový název – Středisko biblických kurzů I. a II. sboru ČCE v Brně „Blažkov“.

Blažkov - současnost

V současné době jsou ve středisku pořádány jak kurzy pro mládež, pro které bylo zamýšleno původně, tak rodinné rekreace. Areál tvoří 5 chatek, společná jídelna a zděná budova s kuchyní.

Vybavenost tábora je převážně ze dřeva a tudíž snadno podléhá povětrnostním podmínkám. Opravy se provádějí na brigádách a během letních týdenních rodinných rekreací, kde šikovní tatínci a maminky dávají svým městským rukám ochutnat poctivé ruční práce. Vše je tedy originál a neopakovatelné.

Chatky jsou vybaveny prostě, ale účelně. Elektrické osvětlení + zásuvka, postele, poličky. V tzv. heraklitce jsou dva 2 a dva 3 lůžkové pokoje, ostatní chatky pojmou do svých dvou částí po 5 – 6 osobách. Matrace jsou molitanové. Předpokládá se vlastní spacák, nicméně i pár dek nebo peřin se pro zmrzlíky najde. Celková kapacita tábora činí cca 60 osob.

Blažkov - termíny 2017

Plán termínů na rok 2017

5. – 8. 5.
jarní brigáda (P. Socha)
12. – 14. 5.
jarní školka mládeže (S. Jacobea)
19. – 21. 5.
svatba (I. Michna)
26. – 28. 5.
faráři (J. Keřkovský)
16. – 18. 6.
Brno II. (R. Pikna), přípravák (P. Socha)
18. – 24. 6.
Václav Janda
23. – 25. 6.
rodiny s malými dětmi (V. Skalník)
1. 7./2. 7. – 12. 7.
Tábor pro menší děti (M. Erdinger, O. Ruml)
12. 7. – 22. 7.
Tábor pro starší děti (P. Freitinger)
22. 7. – 29. 7.
Klobouky (M. Zuštinová)
29. 7. – 5. 8.
Brno II. (R. Pikna)
5. 8. – 12. 8.
Židenice (M. Maňák)
12. 8. – 19. 8.
Brno I. (J. Gruber, R. Šebesta)
19. 8. – 26. 8.
Miroslav (J. Šimšová)
26. 8. – 2. 9.
Lesem (M. Erdinger)
2. 9. – 9. 9.
Senioři (E. Schwarzbach)
15. – 17. 9.
svatba (M. Erdinger)
22. – 24. 9.
sborový pobyt Hustopeče (K. Rybáriková)
28. 9. – 1. 10.
podzimní brigáda ? (P. Socha)

Staršovstvo

Staršovstvo

Staršovstvo je správní orgán farního sboru. Přísluší mu zejména pečovat spolu s kazately o bohoslužebná a katechetická shromáždění, o duchovní život rodin sboru, o hospodaření sboru, o ekumenické vztahy a misijní činnost v obvodu sboru. Podporuje kazatele a pomáhá jim v jejich práci, ve vzájemné bratrské odpovědnosti dbá, aby život kazatelů, starších i celého sboru byl ve shodě se svědectvím Písem svatých a s církevním řádem.

Staršovstvo zasedá podle potřeby, zpravidla jednou měsíčně.

Členy staršovstva jsou mocí svého úřadu (virilní členové) faráři a jáhnové ve sboru ustanovení.

Staršovstvo volí ze svého středu kurátora sboru.

Staršovstvo volí ze svého středu na čtyřleté funkční období poslance konventu a jejich náhradníky.

 

Působnost staršovstva Kromě úkolů stanovených Církevním zřízením přísluší staršovstvu zejména:

a. osobním příkladem a společnou službou pečovat o křesťanský život ve sboru

b. pravidelně a řádně pořádat bohoslužebná, katechetická a vzdělávací shromáždění pro dospělé, mládež i děti (nedělní a sváteční bohoslužby pro dospělé a pro děti, biblické hodiny, náboženské vyučování, konfirmační cvičení a konfirmační slavnost, a další pravidelná i mimořádná shromáždění, setkání, cvičení, kursy, pobyty a tábory zaměřené k prohloubení znalosti Bible, k utvrzení ve víře, k budování společenství sboru a k odpovědnému a řádnému jednání ve všedním životě) a usnášet se o jejich pořadu a čase konání

c. starat se o cvičení církevní hudby a zpěvu a jejich užívání ve sboru

d. podle potřeby se starat o vyučování náboženství ve školách na území sboru

e. pečovat o ekumenické vztahy a misijní činnost v obvodu sboru

f. navštěvovat členy sboru, zvláště nemocné, osamělé a jinak potřebné

g. pomáhat modlitbami, napomínáním, radou a potěšováním rodinám i jednotlivcům, kteří se ocitli v pokušení, v nebezpečí mravního zbloudění či rozvratu

h. pastýřskou službou usilovat, aby spory mezi členy sboru byly urovnány vzájemným odpuštěním

i. přijímat do církve nové členy a vylučovat z ní

j. vést kartotéku členů sboru, seznam členů s hlasovacím právem, zařizovat volby, svolávat sborové shromáždění a provádět jeho usnesení i usnesení a rozhodnutí vyšších církevních orgánů

k. volit ze svého středu na čtyřleté funkční období poslance konventu, a to ve sborech do 250 členů jednoho, do 500 členů dva, do 1000 členů tři, přes 1000 členů čtyři a stejný počet náhradníků, nejméně však dva

l. volit ze svého středu na čtyřleté období poslance a náhradníky seniorátního shromáždění Jeronýmovy jednoty

m. předkládat seniorátnímu výboru a konventu odůvodněné návrhy týkající se církevního života, církevního zřízení a řádů

n. předkládat kazatelům i ostatním členům staršovstva přání nebo stížnosti týkající se jejich činnosti ve sboru a způsobu života, a kdyby to nemělo úspěch, činit oznámení vyšším správním orgánům a příslušným pastýřským radám

o. ustanovovat a propouštět diakonky a diakony, učitele náboženství, varhaníky, sborové sestry, kostelníky i jiné zaměstnance a pracovníky sboru, určovat jejich mzdy a odměny a udělovat jim dovolenou

p. usnášet kazatelské statuty upravující postavení farářů a jáhnů, kteří jsou ustanoveni ve sboru q. starat se o hospodaření sboru a správu jeho majetku podle ŘHC

r. starat se o archiv farního sboru, o vedení sborové kroniky a o sborovou knihovnu

s. jednat a usnášet se o všech sborových záležitostech, které nejsou Církevním zřízením a řády svěřeny výhradně sborovému shromáždění nebo faráři či jáhnovi

t. podávat příslušnému seniorátnímu výboru na požádání zprávu o všech záležitostech, které se týkají sboru, a dát mu nahlédnout do sborových spisů

Naše kostely

Článek se připravuje, děkujeme za pochopení.

Zatím nabízíme alespoň pohled do Červeného kostela v Brně: Virtuální prohlídka

Historie sboru

Po vyhlášení tolerančního patentu 1781 se v Brně nepřihlásil k evangelické církvi ani jediný Čech. Tak důkladně byla v pobělohorské době provedena rekatolizace. Mezi přistěhovalými cizinci bylo evangelíků poskrovnu - jedna evangelická rodina a několik svobodných osob. Přesto byl roku 1782 ustaven evangelický sbor. První bohoslužby se konaly 25.12.1782 v jedné z místností Köffillerovy továrny. Tam se evangelíci scházeli, dokud si neupravili vlastní modlitebnu z bývalé stavovské jízdárny na dnešní Husově ulici. Prvním duchovním v toleranční sboru byl magister Viktor Heinrich Riecke, „pastor brněnských továren na sukno", jak je označen ve svém ustanovovacím dekretu  ze dne 23.12.1782. Působil zde do roku 1803.

Až do roku 1867 sloužila sboru modlitebna vybudovaná ze stavovské jízdárny. Po zrovnoprávnění evangelických církví s církví katolickou roku 1861 přistoupili brněnští evangelíci ke stavbě chrámu, nazvaného Christuskirche. Tento „červený kostel" byl postaven v letech 1863-1867 podle plánů vídeňského architekta Heinricha Ferstela. Po druhé světové válce připadl českobratrské evangelické církvi a  bylo mu dáno jméno Jana Ámose Komenského.

Počet evangelíků v Brně stoupal pomalu, převážně přistěhovalectvím. Přibývalo i Čechů. Na Trojiční neděli roku 1819 a na pondělí velikonoční 1841 byla vysluhována večeře Páně v češtině. Již v roce 1787 byl vydán v českém jazyce kalendář. Mezi Němci a Čechy v brněnském sboru nebyly zprvu žádné spory, situace se ale změnila ve druhé polovině 19. století,  kdy se vyhraňovaly národnostní rozdíly. K velkému napětí pak došlo v šedesátých letech 19. století, kdy se brněnským farářem stal Dr. Gustav Trautenberger. Postavil se proti požadavku, aby byl v Brně ustaven reformovaný vikář, který by pečoval o potřeby českých evangelíků. Většina českých členů brněnského tolerančního sboru byla vyznání reformovaného a na bohoslužby dojížděla do Nosislavi, proto byla roku 1882  v Brně založena kazatelská stanice nosislavského sboru. O rok později byla péče o brněnské evangelíky svěřena cestujícímu kazateli Václavu Pokornému (měl na starosti rozsáhlou moravskou diasporu).

Čeští reformovaní v Brně byli lidé  chudí. Povinnost platit salár, která byla závislá na výši placených daní, se ze začátku týkala pouze tří členů sboru. Sbor dlouho neměl bohoslužebnou místnost a postrádal bohoslužebné nádobí, první kalich si pořídili za peníze vybrané ve zvláštní sbírce roku 1886. Křestní náčiní - „ale toto již příliš zašlé" - a nějaké pokrývky dostali z Nosislavi.

Scházeli se nejprve v domě číslo 7 na Joštově ulici a když dostali výpověď, tak v prvním patře na Rudolfově ulici 1 (dnešní Česká). Bohoslužby se konaly každou neděli a ve svátek, dopoledne  i  odpoledne. V roce 1890 byl založen „Kruh mládenců", scházející se  pravidelně v neděli, pondělí a ve středu. Četlo se zde a debatovalo. Brzy po založení kazatelské stanice vznikl pěvecký sbor.

Roku 1892 podnikl farář Václav Pokorný cestu do Holandska a Elberfeldu, aby pro sbor získal finanční pomoc. Brněnští evangelíci totiž chtěli stavět vlastní kostel a faru. Nakonec bylo vybráno místo na Špilberské  (Pellicově) ulici, kde byla v pěkné zahradě výletní restaurace, jíž bylo možno upravit na byt. Stavba začala 5.června 1894, zkolaudována byla 19.dubna 1895 a k prvním bohoslužbám se zde sbor sešel 23. května 1895. Chrám byl nazván Betlémský, aby „ toto jméno připomínalo místo, kde se narodil Pán Ježíš. Zároveň má upomínati na Betlémskou kapli v Praze, v níž se kázáním Husovým reformátorská činnost církve české počala." Nad vchodem byl umístěn nápis „My kážeme Krista"  - byl to první nápis ve vnitřním městě, který nebyl provázen německým překladem.

Výnosem vrchní církevní rady ze dne 29.1.1906 byla kazatelská stanice v Brně prohlášena samostatným sborem a prvním farářem sboru zvolen cestující kazatel Václav Pokorný.

Práce ve sboru se rozrůstala s přibývajícím počtem členů - kromě nedělních bohoslužeb se učilo náboženství na základních a středních školách, kazatel docházel do nemocnic i sociálních ústavů. První světová válka posílila  sociální prvek v práci sboru péčí o válkou postižené členy i zraněné vojáky, kteří se v Brně léčili. Evangelíci se také připravovali na své sjednocení církevní - 18. června 1918 přijalo staršovstvo sboru rezoluci o „sjednocení českomoravských domorodých církví evangelických v církev jedinou, ryze národní, čistě českou". Stalo se to na generálním sněmu českých evangelíků v Praze ve dnech 17. a 18. prosince 1918.

Po první světové válce došlo v našich zemích k silnému přestupovému hnutí, v jehož důsledku vzrostl počet členů brněnského sboru - během dvacátých let se stal největším sborem církve s 4757 členy. K Betlémskému kostelu byl přistaven malý sál a sbor si pronajímal místnosti pro konání biblických hodin i pro bohoslužby v mimobrněnských obcích. Potřeba nových prostor byla stále naléhavější, a tak byl v roce 1924 otevřen Blahoslavův dům v dnešní Lidické ulici a  převážná část sborové práce byla přenesena do jeho místností. Během let vznikaly další bohoslužebné místnosti, z nichž se postupně stávaly nynější samostatné sbory v Židenicích a Husovicích. Práce se konala i v Blansku, Tišnově, Slůvkách, Ivančicích a Rychmanově. Rozšiřující se práce si vyžádala zřízení vikářského místa, kde se vystřídalo několik mladých kazatelů.

Roku 1929  se kazatelem sboru stal farář Viktor Hájek, který zde působil až do roku 1952 a s ním pracovala ve sboru řada vikářů. Do života sboru zasáhla druhá světová válka. Při bombardování byla poškozena fara a zničen sál za kostelem na Pellicově ulici, v jehož troskách zemřela manželka tehdejšího kostelníka sestra Zbytovská. Po skončení války byly brněnskému sboru přiděleny budovy z bývalého majetku německého evangelického sboru, jehož byli v minulém století čeští evangelíci členy. Šlo o tzv. Červený kostel a farní budovu na nynější Opletalově ulici. První české bohoslužby byly v kostele J.A.Komenského, jak byl červený kostel  nazván, konány 20.května 1945. Pravidelné bohoslužby se tu však mohly konat až od září 1946 po provedení nejnutnějších oprav a úprav.

Po válce došlo k rozdělení sboru. Nebyla to nová věc, návrh na rozdělení sboru byl podán už v roce 1936. Původně se jednalo o rozdělení sboru na tři - s centry kolem Betlémského kostela, chrámu J.A.Komenského a Blahoslavova domu. Povoleny byly však jen sbory dva - jak je známe dodnes jako sbory Brno I a Brno II.

Brněnský sbor vyrostl z nepatrných začátků. Rozvíjel se v nepříznivých podmínkách. Život českých evangelíků v Brně byl nesen pevnou vírou v sílu a moc biblické zvěsti. Tento základ byl charakteristický pro všechny, kteří v Brně pracovali - to je přes různost názorů na jednotlivosti spojovalo.

Ze spisku Františka Švandy „Kapitoly z dějin českobratrské církve evangelické v Brně" (Od tolerance k dnešku) vybrala Olga Tydlitátová

Historie takřka současná

Po druhé světové válce se původní evangelický sbor v Brně rozdělil na dva - prvnímu sboru byla určena za sídlo bývalá německá škola na Opletalově ulici a ke kostelu na Pellicově přibyl ještě Chrám J. A. Komenského (dříve Christuskirche). Současně vznikl druhý sbor se sídlem na ulici Lidické v  Blahoslavově domě.

Po válce bylo nutno původní i nově získané budovy opravit, což bylo možné jen díky velké obětavosti členů sboru.

Prvním farářem sboru Brno I byl zvolen vnuk zakladatele sboru v Brně, PhDr. Jan Pokorný. Spolu s ním ve sboru pracovala vikářka Irena Kalusová, provdaná Popelářová, kterou v roce 1968 vystřídala vikářka Daniela Brodská. Po ní ve sboru působili ještě další vikáři: emeritní senior Emil Stehlík, Milan Klapetek a Olga Tydlitátová, která ve sboru nyní působí jako druhá farářka.

Po čtyřiceti letech práce odešla koncem roku 1991 farář Jan Pokorný do důchodu. Spolu s ním se vzdal místa kurátora sboru MUDr. Svatopluk Doležel, byl jím od roku 1968. Novým kurátorem se stal Ing. Milan Ryšavý, po něm RNDr. Blahoslav Šimek a nyní je kurátorem Mgr. Václav Matoulek.

 V létě 1992 nastoupil do sboru farář Pavel Kalus, kterého v roce 1998 vystřídal farář Jiří Gruber.

 Ve sboru se po celou dobu konala práce se všemi věkovými skupinami. Ani doba normalizace ji nezastavila, jádro sboru zůstalo zachováno. Po roce 1989 dostal sbor zpět zabavenou budovu bývalé německé evangelické školy. Byl tu vybudován nový byt pro faráře a část budovy byla pronajata Evangelické akademii. Po 17leté pauze, dané narušenou statikou, začal sbor opět používat Červený kostel, jehož budova si vyžádala nemalé opravy nejen vnitřního prostoru, ale také věže, střechy a vnějšího pláště. Centrum sboru se tak přesunulo do středu města. Kostel na Pellicově je ovšem stále využíván naším sborem i nově vzniklým sborem Církve bratrské.

 Vznikly i nové aktivity. U zrodu pěveckého sboru Cantate Domino Mgr. Lydie Pospíšilová, nyní sbor vede Ing. Libor Nykodým. Dříve narození se scházejí v tzv. kavárničce. Své kluby mají i předškolní děti a jejich matky. Velkému zájmu veřejnosti se těší Kurzy Alfa, kde je možné seznámit se s obsahem křesťanské víry. Pro zájemce o křest či vstup do sboru jsou určeny Kurzy Beta.

I když podle kartotéky počet členů sboru stále pomalu klesá, počet aktivní členů mírně roste. Ve sboru působí i pastorační pracovnice Marie Melicharová, která koordinuje činnost křesťanské služby.

 Olga Tydlitátová

Kontakt

Farní sbor Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Brně I

IČO: 49 46 79 64 

 

K pravidelným i mimořádným sborovým akcím v průběhu celého týdne se scházíme ve sborových místnostech fary na Opletalově ul. č.6 v Brně.Červený kostel
Budova sboru se nachází v centru Brna, naproti budově Ústavního soudu, 200m od Červeného kostela, který je známou dominantou Brna. Zastávka tramvaje "Česká" je hned u budovy, staví zde tramvaje číslo: 4, 5, 6, 12 a 13. Některé bohoslužby jsou v Betlémském kostele na Pellicově ulici na Starém Brně, v krásném prostředí pod Špilberkem.

Potřebujete-li pomoc nebo radu, volejte 542211453, přijďte osobně na faru na Opletalově ul. č. 6 nebo využijte e-mail: brno1@evangnet.cz. Betlémský kostel

Úřední hodiny
Úřední hodiny na faře jsou denně od 9 do 12 hodin a ve středu odpoledne od 15 do 17 hodin.

Faráři sboru:

Jiří Gruber  tel: 776 216 072 

Jana Hofmanová  tel: 724 083 774

 

Číslo účtu 

Číslo našeho účtu: 13 41 63 53 59 / 0800, Česká spořitelna, pobočka Brno, Kounicova.
Těm členům sboru, kteří by chtěli uhradit svůj příspěvek (salár) nebo dar převodem ze svého účtu sdělujeme, že je tak možné učinit jednorázovým nebo trvalým příkazem. Je však dobré poslat nám o tom e-mailovou zprávu na adresu: brno1@evangnet.cz, abychom mohli Vaši platbu identifikovat, tj. znali jméno dárce i účel daru (např. salár, dar na Jeronymovu jednotu, předplatné Setkávání atd.). Jako variabilní číslo můžete uvést své rodné číslo, abychom vám mohli na konci roku vystavit potvrzení o výši darů pro Vaše daňové přiznání. Za všechny vaše dary a příspěvky děkujeme.

O nás

 
Evangelická církev je společenství lidí, kteří se hlásí ke svobodě svědomí a osobní odpovědnosti před Bohem. Nechceme nikomu předepisovat, jak má věřit. Snažíme se však lidem cestu k Bohu ukázat.

Mnozí lidé mají k církvi nedůvěru, protože o jejím životě vědí jen velmi málo. Rádi bychom Vám pomocí těchto stránek dali nahlédnout, kam si třeba netroufáte. Do kostela, na faru i do společenství církve. Možná pak najdete odvahu setkat se s námi tváří v tvář.

Cesta k Bohu je otevřena v každém věku. Jsme připraveni odpovědět vám na otázky, které nám zašlete na naši e-mailovou adresu nebo se s vámi osobně setkat. Pro ty, kteří víru hledají, pořádáme zvláštní setkání - viz samostatnou rubriku Kurzy Alfa

Centrem života našeho sboru jsou bohoslužby, které se konají každou neděli v Brně v Betlémském kostele v 8:30 (Pellicova 6) a v Červeném kostele v 10:00 (Komenského náměstí). O letních prázdninách se konají bohoslužby pouze v Červeném kostele v 9:00. Setkáváme se tu, abychom slyšeli aktuální výklad biblického svědectví - kázání. Věříme, že k nám tímto způsobem i dnes Bůh promlouvá. Texty většiny kázání najdete na těchto stránkách.

Každý den v týdnu se scházejí na faře na Opletalově ulici č.6 v přízemí menší skupinky dětí, mládeže i dospělých - viz rubrika Týden ve sboru. Každý si tu může vybrat podle svého věku a zájmů. Společně s dalšími brněnskými evangelickými sbory vydáváme časopis Setkávání, kde se dozvíte bližší podrobnosti o všem, co ve sboru děláme. Starší i aktuální čísla najdete ke stažení na těchto stránkách.
 
Někteří z vás Červený kostel navštívili při Noci muzeí, Noci kostelů nebo při Hudebních nešporách a koncertech či příležitostných výstavách. Podrobnosti o těchto a dalších plánovanýách akcích se dozvíte na našich webových stránkách v samostaných rubrikách.    
 
 

 

RSS kanál

Syndikovat obsah