Svý kroky rozezpívej…

Daňkovice 2015

(aneb pobyt konfirmandů a mládeže v Daňkovicích 2015)

Stejně jako vloni i letos se konal pobyt konfirmandů a mládeže v Daňkovicích a to od 20. do 22. března. Pobytu se zúčastnilo 8 mládežníků a 5 konfirmandů. Jednalo se o velice povedenou akci.

Během cesty postihla většinu z nás „mozková mrtvice“, a tak nemohli jsme vyřknout slova, která jsme měli na mysli, a hraní slovního fotbalu bylo tedy poněkud obtížnější než obvykle. Po příjezdu na místo se každý zabydlel v přiděleném pokoji (popřípadě na půdě) a připravil si „něco malého k snědku.“ Večer jsme se pak společně zamýšleli nad příběhem Ježíše a samařské ženy. Další den jsme se po výtečné snídani zabývali desaterem, a to sice konfirmandi a mládežníci, každý zvlášť. Zatímco se konfirmandi trápili s kapitolou z evangelického katechismu, my jsme plnili zcela nové a originální úkoly. Asi po dvou hodinách si mohli konfirmandi vyslechnout plody naší práce – vyjádření desatera vlastními slovy v kladných větách a vysvětlení jednotlivých přikázání, ještě jsme připravovali dívky „vlastní desatero“, které bychom daly svým dětem, a kluci „falešné desatero“, kterým by se snažil ďábel svést mladé věřící, ale to jsme si schovali na „horší časy.“ Přišel čas oběda a po něm „krátký“ výlet na zříceninu hradu Štarkov, při které jsme se nadýchali trošky čerstvého vzduchu. Večer nám Jirka promítl prezentaci o Islámu, abychom byli ohledně tohoto náboženství a s ním spojené problematice, aspoň částečně informováni. V neděli jsme ráno pěšky vyrazili do Sněžného do kostela (samozřejmě opět po výtečné snídani, kterou nám opět připravili Kiki se Standou). V kostele jsme si vyslechli Mikiho krásné kázání a zúčastnili se večeře Páně (tedy pouze mládežníci). Na oplátku jsme lidem ze sboru ve Sněžném zazpívali píseň „Svý kroky rozezpívej.“  Po té jsme se vrátili do Daňkovic (opět pěšky). Zde (po opět výtečném obědě) konečně nadešla chvíle pro naše „vlastní“ a „falešná desatera.“ Jelikož se ale čas už nachýlil, nezbývalo nám nic jiného než se s Daňkovicemi rozloučit a pomalu se vydat na cestu zpět domů. Během zpáteční cesty jsme se zastavili ve Sněžném v cukrárně, kde si každý vybral podle své chuti. Pak už nás opravdu jen čekala cesta zpátky do Brna, kterou jsme strávili vykládáním si a někteří z nás částečně zas „mrtvicí.“

RSS kanál

Syndikovat obsah