Podzimní školka mládeže ve Svitavách

Sexualita pšššt!

Letošní školka pro mě začala jednoho nepříliš slunečného dne, když jsme se sestrou utíkaly na Hlavní nádraží v Brně, kde byl sraz na společný odjezd do Svitav. Po vstupu do přeplněné haly nám netrvalo dlouho, než jsme zahlédly pestrobarevný poplackovaný batoh Bena Skály, který nás navedl správným směrem. Při nástupu do vlaku začaly menší komplikace, protože vůz byl mimořádně přeplněný, a abychom se vůbec dostali dovnitř, museli jsme vyhazovat lidi ze sedadel, na které jsme měli místenky, což mi (a věřím, že i ostatním) nebylo moc příjemné. Ale cesta uběhla vcelku rychle, a než jsme se nadáli, vystupovali jsme na nádraží ve Svitavách.

Vedeni Koubou Ryšavým jsme vyrazili směr fara. Když jsme došli, přivítali nás ti, kteří se dopravovali po jiné ose, a s nimi i stoly plné jídla. Jakmile uběhl nějaký čas, když jsme se všichni dosyta najedli a pozdravili, začal impulz Ondry Horkého a jeho sličné asistentky Johy Najbrtové. Během scénky jsme se mimo jiné dozvěděli, že bychom snad mohli na té školce zjistit, co to vlastně ta sexualita je. Naspeedovaní impulzem jsme se hned po skončení scénky pustili do speeddatingu, tedy česky takového rychlorande. Vytvořily se dva kruhy, ve vnějším seděli kluci a naproti nim ve vnitřním holky. Každý dostal papír s otázkami, které nám měly dát námět k hovoru. Pokládali jsme si navzájem otázky (buďto vlastní, nebo z papíru) a jakmile Logan zařval „Změná!“ kluci se posunuli o jedno sedadlo vedle a začalo seznamování nové. Když jsme poznali někoho úplně nového, zapsali jsme si jeho jméno na papír. Po tomto opravdu nabitém seznamování jsme byli rozděleni do skupin a začala další hra. Po dvojicích, nebo jednotlivcích jsme byli voláni ze skupin a dostávali úkoly typu vypít co nejrychleji flašku vody bez použití rukou, poskládat vlaštovku, která doletí nejdál, rozpoznat soundtracky z různých filmů atd. Když hra skončila, zpívaly se společně ještě písničky a nakonec bylo ztišení. Jakmile jsme si donesli věci do gymnázia, ve kterém se přespávalo, šel každý za svou zábavou. Někdo šel relaxovat do čajovny nebo se dívat na film, někdo šel na kebab nebo někam jinam do města.

Školka mládeže ve Svitavách

V sobotu ráno jsme vstávali za melodie písničky „Vážení dospělí račte vstát z postelí“. Po snídani byl impulz od pravoslavného kazatele Jiřího Koláře, který mluvil o intimitě, lásce, a jaké to je vychovávat malá dvojčata. Následovala pro mě velmi zajímavá přednáška od Lukáše Klímy s názvem Sexualita v Bibli. Nejenže jsme se dozvěděli, že sexualita je častým motivem v příbězích (např. Na počátku byl člověk jako jedna bytost, jako jedno tělo, a proto se lidé touží stát znovu jednou bytostí.), ale také, jaké je propojení mezi příběhem Kaina a Ábela (po Kainovi dychtí hřích a proto Kain řekne Ábelovi „Pojď na pole“ a tam ho zabije) a Písní písní (žena vidí, že muž po ní touží, a proto mu řekne „Pojď na pole.“). Jakmile přednáška skončila, představili se nám další tři přednášející s minipřednáškami: Petra Michalová s přednáškou Nemanželský sex, Gábina Horáková se svou přednáškou Sex bez lásky a Aleš Roztočil s přednáškou o homosexualitě. Každý si mohl vybrat jednu přednášku, na kterou by chtěl jít. Já jsem šla na přednášku od Aleše Roztočila, na které nám povídal o historii homosexuálů, homosexualitě v Bibli a častých předsudcích a stereotypech, které se o homosexuálech říkají. Na závěr ještě Anežka (bohužel si nevzpomenu na příjmení), která s Alešem Roztočilem přijela, povyprávěla svůj životní příběh. Moc se mi líbil systém minipřednášek, ale bylo mi líto, že jsem nemohla slyšet všechna témata. Po minipřednáškách byl oběd a po něm začala panelová diskuse s přednášejícími a nově příchozími Radkem Férem a Jakubem Martinů.
Po dobu celé školky jsme si mohli připravovat otázky, psát je na papírky a dávat je na určené místo. Velmi mě potěšilo, že se při diskusi dostalo na všechny otázky, které jsme s holkami napsaly, že jsem dostala odpovědi na všechno, co mě zajímalo. Pak následovaly sporty a dílny. Já popravdě nejsem moc sportovní typ, takže jsem vždycky ráda, že si můžu vybrat z tolika nesportovních a zajímavých dílen. Tentokrát jsem šla na procházku, kterou vedla Evička Freitingerová. Většinu času jsme při pochodu řešili právě probíhající volby. Jakmile jsme se vrátili a skončily ostatní dílny a sporty, čekalo nás krásně připravené ztišení od miroslavské mládeže. Poté byla večeře a po večeři jsme se přesunuli na koncert skupiny Oops. Oops jsem slyšela již dvakrát, ale vždycky mě baví, přestože to není úplně můj styl hudby. Když skončil koncert, nastala volná zábava za hudby DJ Tomíka Ryšavého. Jediné, co mi trochu chybělo, byla písnička YMCA. Pro toho, kdo nechtěl tancovat, byla zase otevřená čajovna a promítaly se filmy.
V neděli jsme se ráno hned sbalili a šli na snídani. Následovaly bohoslužby s krásným hudebním doprovodem a po nich už jen společné rozloučení. Protože pršelo, šli jsme se loučit dovnitř do gymnázia, kde jsme spali, a závěrečné foto se pořizovalo na žebřinách v tělocvičně. Jakmile jsme se všichni naposledy rozloučili, vydala se brněnská část na vlakové nádraží a od tam rovnou směr Brno. V odpoledních hodinách jsme již vystupovali na Hlavním nádraží v Brně.
Letošní podzimní školka ve Svitavách byla celkově mojí čtvrtou školkou, a když nad tím přemýšlím, zatím také tou nejlepší. Prostory byly skvělé (i když v tomhle Blažkov hraje prim) a program se SOMu opravdu velmi povedl. Už se nemůžu dočkat, čím nás překvapí příště.

Ráchel Konvalinková, foto Ben Skála

RSS kanál

Syndikovat obsah